Richard Trott upevňuje ceduli oznamující uzavření Lincolnova památníku ve

Richard Trott upevňuje ceduli oznamující uzavření Lincolnova památníku ve Washingtonu. Statisíce státních zaměstnanců museli kvůli sporům o státní rozpočet nastoupit na nucenou dovolenou. (1. října 2013) | foto: Reuters

USA mají kde získat peníze. Krize jsou politické, říká ekonom

  • 18
Amerika zatím peníze má, politici však zakázali je použít. Doplatí na to až 800 tisíc "rukojmích" z řad státních zaměstnanců. Za dva týdny státní pokladna skutečně může vyschnout. Oba problémy jsou však ryze politické, myslí si Jan Bureš, ekonom Era ze skupiny ČSOB. Přes obří dluh USA nemají vůbec problém půjčit si další peníze.

Čím se současné politické obstrukce liší od očekávaných problémů, které nastanou v polovině října a které souvisí s navyšováním dluhového stropu?
Obě jsou to politické otázky spíš než ekonomické. Americká vláda není v neudržitelné fiskální pozici a teď je problém jen v tom, že republikáni v Kongresu se snaží využít této páky k prosazení politických cílů. I kdyby byla vláda tím, že tři čtyři dny nepoběží úřady, dotlačena k nějakým úsporám v běžném roce, tak to budou úspory dost nesystémové. V případě dluhového stropu jsou obstrukce vyložený hazard. Pokud nebude rozumným způsobem a včas navýšený, teoreticky se na stůl dostává riziko technického defaultu (platební neschopnosti, pozn. red.) Spojených států.

Zjednodušeně řečeno je to tak, že vláda nyní peníze zatím má, ale nesmí je použít, kdežto za několik týdnů hrozí, že peníze skutečně dojdou, protože nebude mít vláda povoleno se dál zadlužovat?
Je to tak. Teď ještě federální vláda na svých účtech peníze má. Problém je ve schválení výdajových programů. Pozdějšími obstrukcemi při navyšování dluhového stropu hrozí, že by peníze skutečně nebyly.

Ekonom Jan Bureš, hlavní ekonom Ery ze skupiny ČSOB.

Jak by mohla vypadat z pohledu turisty situace v některých amerických městech? Které služby nebudou dostupné?
Nemám přehled o tom, které konkrétní úřady nebudou fungovat, ale jde jen o služby, které schvaluje Kongres. Je to zhruba třetina všech výdajových programů. Z těchto se to navíc týká jen těch, které nejsou označeny jako nezbytné. Celkově jde o zhruba šestinu programů. Paralyzována bude například správa parků nebo řada statistických úřadů. Nedostaneme také některá čísla, například statistiky z trhu práce. Až 800 tisícům zaměstnanců během uzavření úřadů nebude vyplácena mzda. Tak tomu bylo třeba i v roce 1995 (o dopadu na turisty čtěte zde).

I v roce 1995 došlo k podobným politickým obstrukcím a uzavřením úřadů. Jak se dnes situace liší?
Je zde nepříjemně zkombinovaná otázka navýšení výdajových rámců s otázkou zvyšování dluhového stropu tím, že spadají do stejné doby. Možná proto to může způsobit větší nervozitu na trzích než v 90. letech, kde podle dostupných studií dopad na kurz dolaru nebyl výrazný. Investoři mohou být víc nejistí, politický nesoulad v jednodušší otázce výdajových rámců ukazuje, že vyjednávání o dluhovém stropu mohou být komplikovaná. Nemyslím si, že to bude dramatické, nervozita ale může být větší.

USA dluží doma i ve světě 16,9 bilionů dolarů. Kam až může číslo stoupat, aby byla Amerika stále bezpečným místem pro investory?
Současná úroveň dluhu mi nepřijde nebezpečná. Jde o to, jakou strategii snižování při současných deficitech zvolí americká vláda, aby to co nejméně dopadlo na hospodářský růst. Americká vláda ale zůstává na trzích perfektně kredibilní a její dluh není něco, co by nás mělo znepokojovat. USA nemají problém dluh splácet, mají ho v amerických dolarech a v extrémním případě vždycky může na scénu vstoupit centrální banka, která může dluh skupovat a věc řešit inflační cestou. Dolar je navíc světovou rezervní měnou číslo jedna, z toho pohledu si mohou dovolit daleko více než řada menších ekonomik.

Proč se dluhový strop tedy nezvýší víc, aby se politici nemuseli každý půlrok hádat?
Amerika si nemůže úplně dovolit beztrestně se zadlužovat tak, aby dala stranou  fiskální odpovědnost a střednědobé plány na snížení deficitu veřejných financí. Promítlo by se to v inflaci. USA si mohou dovolit pozvolné snižování veřejných deficitů bez toho, aby jim hrozily nějaké větší sankce ze strany finančních trhů. Časté dohady jsou do velké míry dány tím, že republikáni, kteří mají poměrně silné slovo, vnímají dluh ideologicky a snaží se prakticky za každou cenu použít každého nástroje k tomu, aby vládu dohnali k větší rozpočtové střídmosti.