Historik a ekonom Radek Soběhart v současnosti působí na Metropolitní univerzitě Praha.

Historik a ekonom Radek Soběhart v současnosti působí na Metropolitní univerzitě Praha. | foto: rodinný archiv

Po měnové reformě 1953 klesla i porodnost, říká ekonom Radek Soběhart

  • 214
Před 60 lety komunisté potají dokončovali jednu z největších loupeží v dějinách Československa - měnovou reformu. Ta šokovala a zbavila naděje dvanáct milionů lidí, kteří v jedné vteřině zchudli. "Z dnešního pohledu komunisté připravili občany jen na vázaných vkladech o 336 miliard dnešních korun," řekl ekonom Radek Soběhart v on-line rozhovoru se čtenáři.

Měnovou reformou režim zasadil finální ránu svým movitým odpůrcům z řad demokratů a zároveň se zbavil rostoucího státního dluhu, který bobtnal kvůli nesmyslným útratám, například na socialistickou armádu.

ON-LINE rozhovor

Na otázky kolem měnové reformy odpovídal Radek Soběhart  ZDE.

Reforma znamenala radikální řez do úspor i životní úrovně všech lidí, nejvíce však těch, kteří šetřili ještě před koncem 2. světové války. Ti přišli o všechno, v dnešních penězích podle Soběharta o zhruba 336 miliard korun. Ostatním se pak smrskly naspořené peníze až na padesátinu původní hodnoty.

"Velký šok například způsobil přepočet novomanželských půjček, kdy řada novomanželských dvojic dostala mnohem méně peněz, než očekávala. Proto také jedním z důsledků reformy je pokles porodnosti a menšího počtu sňatků," dodal ekonom a historik, který působí na pražské Metropolitní univerzitě.

KSČ maskovala bankrot a chtěla zničit majetné vrstvy

Odborníci jsou rozděleni v názoru, zda byla reforma politickým, nebo ekonomickým aktem. Někteří poukazují na to, že komunisté neměli takový problém se splácení dluhu jako například v současnosti Řecko a cílem bylo hlavně zničit majetnější vrstvy. Soběhart si myslí, že převažovaly ekonomické důvody. "Komunisté tím vlastně jen maskovali státní bankrot," řekl.

Komunistům podle něj šlo o to, zásadním způsobem podlomit finanční soběstačnost vlastního obyvatelstva a učinit je závislé na vůli státu, což byl jeden ze základních předpokladů centrálně-plánované ekonomiky. "Proto souhlasím s hodnocením měnové reformy 1953 jako 'velké peněžní loupeže'," dodal ekonom, který připravuje studii srovnávající měnovou reformu v Československu s měnovou reformou v NDR v roce 1949.

V době, kdy se měnily staré peníze za nové s nižší hodnotou, zchudlo 12 milionů obyvatel Československa. Přísně utajovaná akce však z dosud nevyjasněných zdrojů prosákla na veřejnost ještě před svým spuštěním a vyvolala paniku. Lidé se na poslední chvíli snažili proměnit peníze za zboží. V obchodech se vyprodávala i sůl a košťata, protože nic jiného už nezbylo. Reforma v Plzni vyvolala první povstání lidu v zemích sovětského bloku. Režim visel na vlásku.

Reforma znamenala větší závislost vůči SSSR a měnovou izolaci pro Československo. "Ve výsledku měnová reforma nevedla ani k nastartování hospodářského rozvoje, což však bylo způsobeno především dopady kolektivizace, industrializace a budováním obrovského armádního kolosu," říká Soběhart.