Ropa zdražuje. Hrozí nová krize?

  • 6
Ropa v posledních týdnech stále zdražuje. Ostatně jako vždy, když se začne ozývat dunění válečných bubnů. Tentokrát se čeká, že Spojené státy co nevidět zaútočí - možná i se svými evropskými spojenci - na Irák. A ceny ropy se začínají přibližovat magické hranici třiceti dolarů za barel. Pro celý svět to může znamenat velké nebezpečí. Vždy, když se ceny vyhoupnou nahoru, světová a zejména americká ekonomika na to zpravidla doplácejí svým zpomalením.

Vyšší ceny jsou ve své podstatě jakousi vyšší daní, kterou musí spotřebitelé a podniky zaplatit. Tato hotovost pak chybí jinde - nová pračka pro domácnost potom končí v palivové nádrži nenasytného rodinného "bouráku".

Investiční banka Lehman Brother odhaduje, že nárůst cen ropy o deset procent může poškodit roční růst hrubého domácího produktu USA o čtvrt až půl procentního bodu.

V posledních třiceti letech tomu tak v Americe bylo - kdykoliv šly ceny energie výrazně nahoru, odnesla to ekonomika. "Může to být jen shoda okolností, ale je pravda, že všechny recese od sedmdesátých let byly spojeny s růstem cen ropy," potvrdil CNNMoney analytik Morgan Stanley Bill Sullivan.

Další vývoj bude hodně záležet na tom, jak dlouho válka s iráckým diktátorským režimem Saddáma Husajna potrvá. Už teď mají odborníci za to, že "válečná prémie", tedy nárůst cen ropy způsobený očekáváním konfliktu, činí asi čtyři dolary u barelu.

A to by přitom produkce Iráku neměla nijak výrazněji zásoby světové ropy ovlivnit - toto množství je vzhledem k uvaleným sankcím již beztak malé, ostatní producenti navíc tvrdí, že své kohoutky nezavřou. Někteří odborníci se přesto obávají, že by Husajn podobně jako při svém ústupu z Kuvajtu mohl zapálit některá významná ropná pole, využívaje tak taktiky spálené země.

"Předpokládáme, že ropa bude stoupat někam k úrovni 33 dolarů za barel. S tím, že pokud se konflikt vyostří nebo bude trvat dlouho, ropa by mohla stát až čtyřicet dolarů," domnívá se analytik John Kilduff ze společnosti Fimat. Může se však stát, že Američané Husajna porazí velmi rychle a že prozatímní arabští spojenci USA, jako je třeba Saúdská Arábie, i přes svůj nesouhlas s útokem na Irák nezmění svůj postoj a budou ropu dál světu dodávat. Případně produkci doplní vyšší těžbou i Rusko. Tehdy může začít cena ropy prudce klesat.

Podle Toma Petrieho, šéfa investiční banky zaměřující se na energetiku Petrie Parkman, může mít vývoj cen strategické suroviny podobný průběh jako během války v Perském zálivu na začátku 90. let. I tehdy ropa v říjnu 1990 zdražila na 40 dolarů. Ale pak klesala a v den, kdy Američané na Irák zaútočili a rychle získali převahu, klesla ze 30,20 dolaru na 19,70. "To byl zřejmě největší propad cen ropy za jediný den, jaký kdy historie zažila," uvedl pro CNN Petrie. Bohužel bylo podle něj už pozdě - ekonomika USA se stejně dostala do recese.

Čím kratší dobu potrvá připravovaná válka s Irákem, tím dříve by se měly ceny ropy vrátit na svou "normální" úroveň okolo 25 dolarů. A tím menší ztráty utrpí globální ekonomika. "Pokud bude období turbulence trvat maximálně dva až tři měsíce, může se nám pravděpodobně podařit vyhnout se poklesu světového hospodářství," potvrzuje ekonom Deutsche Bank Cary Leahey.

Pokud by cena měla zůstat vysoká déle, hrozí, že by se do Ameriky mohla vrátit loňská recese. A pokud bude "nemocné" nejsilnější světové hospodářství, hrozí, že se nemoc přenese i do zbytku světa. Ostatně, že s USA není všechno v pořádku, varovala ve středu i americká centrální banka. Její pravidelná zpráva, vydávaná osmkrát do roka a nazývaná podle barvy jejích desek Béžová kniha, totiž upozorňuje, že nebezpečí návratu recese přetrvává. Poměrně silný prodej automobilů a nových domů je vyvažován zhoršením celkové spotřeby v obchodech, oslabuje i trh práce a klesá výroba.