Takové jsou závěry studie ekonoma Jiřího Šatavy z think-tanku IDEA při akademickém pracovišti CERGE-EI. Problém totiž spočívá v tom, že v Česku se rodiny podporují především slevami na daních.
„U domácností s nezaopatřenými dětmi daňové zvýhodnění plně využije přibližně polovina domácností, u rodin s nejmladším dítětem do tří let dokonce jen jedna třetina,“ říká Šatava.
Nedávno ke slevám spojeným s dětmi přibylo školkovné, které může dosáhnout až 9 900 korun ročně. „Ale to rodinám s nižšími příjmy nepomůže, protože stejně žádnou daň neplatí. Pomáhá spíš skupině bohatších. Je otázkou, jestli tam chceme podporu mířit,“ prohlašuje ekonom.
Co stát nabízíDaňové slevy - na nezaopatřené dítě od 13 404 do 20 604 Kč ročně Dávky - peněžitá pomoc v mateřství |
„Nedostatečně jsou podporovány služby pomáhající rodičům s péčí o děti a nedostatečně funguje i záchranná síť pro nejchudší rodiny. Například osamělá matka po rozchodu získá nárok na dávky až s několikaměsíčním či ročním zpožděním,“ uvádí socioložka Radka Dudová ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
Kdo ušetří nejvíc?
Česko podporuje rodiče nezaopatřených dětí (těch, které ještě studují) několika způsoby. Kromě zmíněných daňových úlev, jichž dokážou využít jen lidé se středními a vyššími příjmy, má každý rodič nárok na peněžitou pomoc v mateřství (zjednodušeně mateřskou) a na rodičovský příspěvek. Během pobírání stát za rodiče platí zdravotní pojištění, navíc se mu tyto roky započítávají do důchodu coby odpracované.
Nejchudším dává stát rovněž přídavek na dítě. Například rodiče se dvěma předškoláky mají nárok na tisícovku měsíčně, dosahuje-li součet všech jejich příjmů nanejvýš 22 700 korun měsíčně. A jednorázově dostanou porodné (13 tisíc korun za první dítě, 10 tisíc za druhé).
Základ podpory rodin s dětmi ale v Česku spočívá v daňových úlevách. A podle Šatavy v nich navíc patříme k nejštědřejším zemím mezi vyspělými státy.
Otec dvou malých dětí s manželkou v domácnosti a jedním dítětem ve školce může díky tomu ušetřit na daních až 90 tisíc ročně. Stačí sečíst slevu na poplatníka, na manželku, na děti a školkovné pro starší dítě.
„V praxi to může být ještě víc díky odečitatelným položkám na hypotéku, životní pojištění a penzijní připojištění, dary a podobně,“ říká Petr Frisch, šéf daňově poradenské firmy Pro Factum Consulting. Podle něj kvůli různým slevám na dani a později solidární dani v Česku nikdy neexistovala rovná daň, ale hned několik sazeb – od nuly do 23,35 procenta z hrubé mzdy.
Čím víc otec z modelového příkladu bere, tím větší částku z oněch 90 tisíc ušetří na daních.
Stát totiž až do poměrně vysokého příjmu daně nevyžaduje. Nulovou daň „platí“ díky tomu ještě otec s hrubým příjmem 37 400 korun měsíčně. Pokud bere méně, všechny slevy nevyužije.
Stát mu ale celou slevu na děti anebo její část, kterou by na daních nevyčerpal, vrací v podobě bonusu. Na dvě děti se aktuálně dává na ruku maximálně 30 400 korun ročně.
Bonus zavedla Špidlova vláda, skokově ho navýšil kabinet Mirka Topolánka a nyní Sobotkova vláda. Z původních šesti tisíc pro každé dítě má podle plánu podpora stoupnout až na 24 204 korun pro třetí dítě v rodině.
Daňová podpora může být do určité míry i škodlivá – odrazuje totiž od návratu matek do práce. Týká se to třeba daňové slevy na nepracující manželku „Navíc dlouhá placená rodičovská dovolená má negativní vliv na zaměstnatelnost matek. Protože žena v mnoha případech nesežene místo pro dítě v mateřské školce, musí doma zůstat déle a ztrácí možnost vrátit se do původní práce,“ vysvětluje Dudová.
Školky se nyní začínají pomalu rozjíždět, ale se zpožděním. Počty malých dětí už klesají, silné ročníky se přesouvají do škol. A s tím se objevuje problém nedostatku míst ve třídách a v družinách.
