Slovenští podnikatelé si prý nestěžují
Na Slovensku platí povinnost používat registrační kasu od 1. ledna 1995 a od 1. července stejného roku hrozí tamnímu podnikateli za porušení příslušné vyhlášky a nepoužívání pokladny pokuta od deseti tisíc do jednoho milionu korun. "S registračními pokladnami mám jen dobré zkušenosti. Domnívám se, že na ně nikdo nemá důvod nadávat. Chrání spotřebitele i obchodníka," říká slovenský podnikatel Zdenko Glavo, majitel společnosti Itaka Bratislava. Podle jeho slov má podnikatel možnost rychle kontrolovat, zda ho jeho zaměstnanci - prodavači nešidí. S pokladními bloky se prý také dobře pracuje v účetnictví. "Nepříjemná byla pro mnohé snad jen počáteční investice, kasy se prodávají zhruba za osm až dvacet tisíc korun," dodává Zdenko Glavo.
Kasy by měly být doménou obchodníků
Tuzemské úřady sbírají zkušenosti i od sousedů z Polska, učit se mohou rovněž od Italů či Malťanů. "V Itálii jsem dostala pokladní blok za zmrzlinu. Na Maltě jsem zase viděla, jak ráno obchodníci na tržišti vyndavali z náklaďáků spolu s pulty a zbožím i pokladny. Byli buď na baterky, nebo je pomocí prodlužovačky zapojovali ke 'konkurenci' v kamenných obchodech," vypráví Jana Kváčová, viceprezidentka Svazu obchodu České republiky. Sama je podnikatelka a zaujímá k problematice jednoznačné stanovisko shodné se svazem. "Už pět let se o zavedení pokladen snažíme," říká Kváčová. Dodává, že Svazu obchodu jde o přijatelná pravidla. "Lidé se mě například ptají: A to bude muset třeba advokát za své služby namarkovat cenu na pokladně? Je z toho patrné, že problém nepochopili. Registrační kasy by se měly týkat těch, kteří mají ve svých živnostenských listech činnost nákup za účelem prodeje," uvádí Kváčová. Naopak podle ní nemusí bezpodmínečně postihnout provozovny typu kadeřnictví.
Co si Svaz obchodu od zavedení pokladen slibuje? Podobně jako ministerstvo financí - zlepšení výběru daně z přidané hodnoty a omezení daňových úniků zejména u drobných podnikatelů. Zároveň by měly kasy zvýhodnit i spotřebitele - nezpochybnitelnou účtenkou za koupené zboží.
Sdružení podnikatelů se pokladny nelíbí
Naopak skeptický postoj zaujímá k registračním pokladnám Sdružení podnikatelů České republiky. Podle jeho předsedy Bedřicha Dandy plyne z analýz odpovědných slovenských a italských institucí, že zavedení registračních pokladen výběr daně nezvýšilo. "Navrhujeme tento problém neřešit plošně, ale u konkrétních podnikatelů, kde je důvodné podezření z podvodů, využívat důsledně všech možností daných současnou legislativou - zejména záznamní povinnosti podle zákona o správě daní a poplatků," uvádí Bedřich Danda.
Sdružení podnikatelů se nelíbí ani to, že by každý obchodník musel vytáhnout z kapsy zhruba deset až dvacet tisíc korun za novu pokladnu.
V těchto dnech probíhá jednání ministerstva financí, Svazu obchodu a dalších institucí, které se k problematice vyjadřují. O výsledku a předpokládané podobě zákona o registračních pokladnách budeme aktuálně informovat.
Na Slovensku platí povinnost používat registrační kasu od 1. ledna 1995 a od 1. července stejného roku hrozí tamnímu podnikateli za porušení příslušné vyhlášky a nepoužívání pokladny pokuta od deseti tisíc do jednoho milionu korun. "S registračními pokladnami mám jen dobré zkušenosti. Domnívám se, že na ně nikdo nemá důvod nadávat. Chrání spotřebitele i obchodníka," říká slovenský podnikatel Zdenko Glavo, majitel společnosti Itaka Bratislava. Podle jeho slov má podnikatel možnost rychle kontrolovat, zda ho jeho zaměstnanci - prodavači nešidí. S pokladními bloky se prý také dobře pracuje v účetnictví. "Nepříjemná byla pro mnohé snad jen počáteční investice, kasy se prodávají zhruba za osm až dvacet tisíc korun," dodává Zdenko Glavo.
Kasy by měly být doménou obchodníků
Tuzemské úřady sbírají zkušenosti i od sousedů z Polska, učit se mohou rovněž od Italů či Malťanů. "V Itálii jsem dostala pokladní blok za zmrzlinu. Na Maltě jsem zase viděla, jak ráno obchodníci na tržišti vyndavali z náklaďáků spolu s pulty a zbožím i pokladny. Byli buď na baterky, nebo je pomocí prodlužovačky zapojovali ke 'konkurenci' v kamenných obchodech," vypráví Jana Kváčová, viceprezidentka Svazu obchodu České republiky. Sama je podnikatelka a zaujímá k problematice jednoznačné stanovisko shodné se svazem. "Už pět let se o zavedení pokladen snažíme," říká Kváčová. Dodává, že Svazu obchodu jde o přijatelná pravidla. "Lidé se mě například ptají: A to bude muset třeba advokát za své služby namarkovat cenu na pokladně? Je z toho patrné, že problém nepochopili. Registrační kasy by se měly týkat těch, kteří mají ve svých živnostenských listech činnost nákup za účelem prodeje," uvádí Kváčová. Naopak podle ní nemusí bezpodmínečně postihnout provozovny typu kadeřnictví.
Co si Svaz obchodu od zavedení pokladen slibuje? Podobně jako ministerstvo financí - zlepšení výběru daně z přidané hodnoty a omezení daňových úniků zejména u drobných podnikatelů. Zároveň by měly kasy zvýhodnit i spotřebitele - nezpochybnitelnou účtenkou za koupené zboží.
Sdružení podnikatelů se pokladny nelíbí
Naopak skeptický postoj zaujímá k registračním pokladnám Sdružení podnikatelů České republiky. Podle jeho předsedy Bedřicha Dandy plyne z analýz odpovědných slovenských a italských institucí, že zavedení registračních pokladen výběr daně nezvýšilo. "Navrhujeme tento problém neřešit plošně, ale u konkrétních podnikatelů, kde je důvodné podezření z podvodů, využívat důsledně všech možností daných současnou legislativou - zejména záznamní povinnosti podle zákona o správě daní a poplatků," uvádí Bedřich Danda.
Sdružení podnikatelů se nelíbí ani to, že by každý obchodník musel vytáhnout z kapsy zhruba deset až dvacet tisíc korun za novu pokladnu.
V těchto dnech probíhá jednání ministerstva financí, Svazu obchodu a dalších institucí, které se k problematice vyjadřují. O výsledku a předpokládané podobě zákona o registračních pokladnách budeme aktuálně informovat.
