Tzv. "reformulace" rozhodně neznamená zlepšování a nic na tom nezmění fakt, že to tak pojmenuje jakási komise, nebo pisálek.
Změny jsou motivovány částečně sociálním inženýrstvím, pod jehož tlakem firmy ustupují, částečně snahou o "downsizing" a osekávání nákladů tak, aby se pokud možno zvýšily zisky, popřípadě zůstaly zachovány při zvyšujících se nákladech.
Faktem je, že lidé, kteří si zvykli na určitou chuť a na přijímání jistých dávek například cukru, budou v příjmu pokračovat nadále, byť budou nakupovat jinde. Tak trochu mám i radost z toho, že když své prefabrikované, průmyslově vyráběné produkty domrví ještě více velcí globální výrobci, lidé se nakonec vrátí k malovýrobcům, co jim místo například chemické tyčinky, naplněné náhražkami, dodají kvalitní, cukrem, máslem, smetanou a vejci nacpaný zákusek.
Všichni přece víme, že mantra "přírodní a zdravé stravy postavené na rostlinných tucích a umělých sladidlech" je už dost dlouho vyvrácená a považovaná za škodlivou. A že například výrobci hnědých limonád se postupně vrátili od náhražek ke skutečnému cukru, protože lidé začali kupovat produkty, kde se tak stalo. Vzpomínáte si, jak USA zaplavila "skutečná" Coca-Cola vyráběná v Mexiku?
Takže jediné, co je třeba bránit je naše právo jíst co chceme, aniž by nám nějaká EU, či jiná úchylná organizace, nařídila zdanění cukru, soli, tuků atd. v potravinách, jak se už několikrát pokoušeli. Jestli se část obyvatelstva nechá zblbnout potravinovým aktivismem pisálků, je už její věcí.
To, co dříve vážilo 100gr za 25Kč, teď váží 80gr, ale stojí stejných 25.--Kč. 
Případně se nabízí označit prostě balení za více porcí. Třeba Activia nápoj považuje za jednu porci 200 ml, ale balení je 310 ml 
