Stavba elektráren v zahraničí s podporou státu se stává pro české exportéry prokletím. Loni se do insolvence dostal hlavní dodavatel turecké elektrárny Adularya, firma Vítkovice Power Engineering, nyní čelí insolvenčnímu návrhu jedna z největších stavebních firem v Česku.
Na otrokovickou společnost PSG International ho podal insolvenční správce zkrachovalé ruské společnost UPUP Vasilij Ančukov. Otrokovičtí začali pro UPUP stavět paroplynovou elektrárnu na polárním kruhu, celé to financovala Česká exportní banka. Projekt se však zadrhl a UPUP zkrachoval. Státní banka přišla o téměř sedm miliard a škodu neúspěšně vymáhala na ruském investorovi.
Dluhy hlásí i exportní bankaDlužníka je možné poslat do úpadku jen v případě, že má více věřitelů. Podle ruského správce dluží PSG International i České exportní bance (ČEB). PSG totiž nesla jako hlavní dodavatel spoluúčast na poskytnutém úvěru ve výši 2,5 procenta. „ČEB pohledávky za PSG má, některé již byly ze strany ČEB přihlášeny,“ potvrdil mluvčí banky Petr Križan. Do pondělí banka přihlásila závazky ve výši 18 milionů korun. Dluh dál narůstá s každou nezaplacenou úvěrovou splátkou. Celkem by tak měl vystoupat až na zhruba 130 milionů korun. |
Ruský insolvenční správce teď tvrdí, že část ztracených peněz skončila u PSG - firma údajně dostala na zálohách a splátkách za jednotlivé etapy zaplaceno přes šest miliard korun, ale prostavěla méně, takže dluží Rusům téměř 1,8 miliardy korun.
Vedení společnosti PSG International pokládá insolvenční návrh za zcela nedůvodný a šikanózní, uvedl Patrik Kamas, PR ředitel skupiny PSG. „Společnost PSG - International, a. s., není v úpadku a je schopna řádně dostát všem svým platným závazkům,“ zní oficiální vyjádření společnosti.
V něm dále stojí, že „pohledávky, pro které společnost UPUP insolvenční návrh podala, neexistují,“ a že se PSG International hodlá bránit „všemi dostupnými prostředky“.
Kdo zavinil krach projektu?
Česká exportní banka (ČEB), která se k insolvenci přihlásila jako druhý potřebný věřitel (viz box vpravo) vždy uváděla, že projekt přestala financovat kvůli podivným machinacím na straně ruského investora. Insolvenční správce Ančukov však v návrhu tvrdí, že za stopku a následný krach projektu může právě PSG, která „neinvestovala finanční prostředky dle stanoveného plánu“.
Podle advokátky Ivy Frömlové, která z pověření správce insolvenční návrh na PSG podala, měla tok peněz z úvěru na starosti právě PSG. „Prostředky od ČEB chodily přímo na účet PSG, to znamená, že PSG měla na starosti, komu peníze půjdou. UPUP se už ocitl v insolvenci a nyní je na místě, aby se stejná věc řešila i u PSG,“ uvedla Frömlová.
Jaký podíl měla PSG na zastavení projektu, odmítl mluvčí ČEB Križan s ohledem na bankovní tajemství komentovat. Podle informací MF DNES se některé dodávky opozdily. Kvůli drsnému klimatu na polárním kruhu se údajně nedařilo stavět podle plánu.
Pro ČEB je úvěr na sibiřskou elektrárnu jedním z nejproblematičtějších. Banka na Sibiři utopila celkem 5,5 miliardy korun. Stát jí kvůli tomu musel loni poskytnout téměř čtyřmiliardovou dotaci na pokrytí ztrát. „Dnes nechápeme, jak mohl někdo financování schválit. Nebyl ani znám zdroj splácení. Ve smlouvách chyběla záruka výkupu elektřiny za zajištěné ceny,“ uvedl před nedávnem v rozhovoru pro MF DNES současný ředitel ČEB Karel Bureš.
Vyřešení situace kolem elektrárny Poljarnaja nepomohla ani osobní intervence prezidenta Miloše Zemana při setkání s Vladimírem Putinem před dvěma lety. Ačkoliv podle Zemana ruský prezident pomoc s řešením pohledávky přislíbil, k ničemu to nevedlo.
Zeman se pak při návštěvě Zlínského kraje ostře opřel i do samotné PSG. „Budu jmenovat i velmi pochybnou firmu, která působí ve Zlínském kraji, a to je PSG,“ prohlásil Zeman, který firmu srovnal s Viktorem Koženým a Zdeňkem Bakalou.
Kromě elektrárny Poljarnaja stavěla otrokovická PSG v Rusku i další dvě elektrárny s podporou státu. V případě Krasavina vede ČEB o část úvěru s Rusy spor. I v tomto případě podle informací MF DNES firma PSG dluží exportní bance peníze za spoluúčast.
Projekty PSG International, na které půjčila ČEBPoljarnaja - Sibiř; Paroplynová elektrárna na polárním kruhu u města Salechard měla stát celkem 9 miliard korun, stavět se začala v roce 2011. Na konci roku 2013 ČEB financování zastavila kvůli porušení úvěrové smlouvy. Po intervenci prezidenta Zemana při návštěvě v Rusku (jaro 2015) svitla naděje, že by s e za dluhy elektrárny mohl zaručit ruský stát a elektrárna s e dostaví a splatí. To se nestalo. Banka pohledávku zařadila mezi ztrátové a požádala státní pojišťovnu EGAP o pojistné plnění. Ta však ČEB uznala jen pětinu ztráty, takže banka přišla o 5,5 miliardy a na doplnění kapitálu jí musel přispět stát. Krasavino - Vologodská oblast; Elektrárna byla v roce 2006 prvním projektem českých firem v ruské energetice, ČEB půjčila na dodávky z Česka dvě miliardy korun. Dostavěla se v roce 2010 a vyrábí, o splácení se však vede soudní spor. Kurganskaja - oblast za Uralem; Na paroplynovou elektrárnu ČEB půjčila v roce 2008 soukromému investorovi ZAO IntertechelectroNew Generation celkem pět miliard korun. Dostavělo se za pět let, ale po pádu ruského rublu počátkem roku 2014 začal mít investor problémy s e splácením. V roce 2015 s e podařilo úvěr restrukturalizovat, splácení pokračuje. |
