"Projekty už máme nachystané včetně stavebních povolení," dodává Venclík. Česko může celkem na tyto "bohulibé" účely posvěcené unií vyčerpat od letošního května do konce roku 2006 přes 80 miliard korun.
Radní už netrpělivě čekají na to, až ministerstva zveřejní, jak projekty sepsat. Úředníci obcí, krajů, zaměstnanci neziskových sdružení i firmy sice už absolvovali spoustu seminářů o tom, jak o peníze žádat a na co by měly jít, ale formální podrobnosti jim až na jednu výjimku stále chybějí.
I proto se zvedla vlna velké kritiky ze strany krajů a měst, že ministerstva neudělala svou práci včas a že za takových podmínek stihne ještě letos projekt připravit jen málo lidí. Schválit se jich stihne ještě méně a hrozí, že peníze určené na letošní rok zmizí.
"My jsme připraveni a já sám věřím, že v evropské pokladně nenecháme ani euro," oponuje ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. A ostatní ministři deklamují totéž.
Praxe však za prohlášeními pokulhává.
Připravit projekt podle zatím jen tušených podmínek zvládne do podzimu málokdo a ještě méně se projektů schválí. Útěchou by nám nemělo být, že ostatní noví členové jsou na tom stejně, a například Rakousku se v prvním roce v unii dokonce nepodařilo vyčerpat nic.
Většina z pěti ministerstev, která mají podle oborů projekty na starosti, své manuály představí někdy od května do července. Jen jednomu ministerstvu pro místní rozvoj - se to podařilo už teď v dubnu.
Od minulého pátku si zájemci o dotace na rozvoj regionů nebo cestovního ruchu mohou na internetových stránkách www.strukturalni-fondy.cz přečíst, jak na to. "Jsou tam všechny podklady k tomu, jak má projekt vypadat," prohlašuje mluvčí ministerstva Petr Dimun. Projekty bude ministerstvo přijímat od prvního května.
Voják se stará, voják má
Ať už o peníze bude žádat město nebo podnikatel, užije si jako stavebník z filmu Vesničko má, středisková.
Územní rozhodnutí, stavební povolení, projektová dokumentace, rozpočet projektu, doklad o vlastnických vztazích, přísliby spolufinancování nebo daňové přiznání, to je jen část toho, co projekt musí mít.
Ti, kdo mají o peníze zájem, už vše mohli tušit. Předvstupní fondy mohly být návodem, jak umět žádat o eura po vstupu. Jak říká Radomír Jonáš, radní města Brna: "Voják se stará, voják má. Ani předtím, když jsme žádali o peníze z předvstupních fondů, jsme neznali podrobné podmínky. Ale šli jsme do toho."
Brno je zatím nejúspěšnějším žadatelem o peníze z EU. Dokázalo jako první i poslední čerpat z předvstupních fondů od rekonstrukce kanalizací po spalovnu a dostalo nejvíc.
Z tříletého balíku je teď největší díl, až 15 miliard korun, určen na rozvoj regionů. Druhá nejvyšší částka, bezmála devět miliard korun, je na rozvoj průmyslu a podnikání. Další peníze mohou jít na rekvalifikace, čističky odpadních vod nebo nákup zemědělských strojů.
Evropské peníze však pokrývají jen část nákladů, od 30 do 75 procent. Brusel navíc platí zpětně. Podnikatel nebo město tudíž musí také žádat u bank nebo u státu.
