I brněnská firma s miliardovým obratem a pobočkami na Slovensku, v Maďarsku a Polsku, která vyrábí rozpustné nápojové směsi do kávovarů a tato zařízení také distribuuje, řeší závažný problém. Nařkla své dva bývalé manažery z toho, že si odnesli know-how a teď původnímu zaměstnavateli konkurují.
„V současné době proti několika bývalým manažerům a zaměstnancům podnikáme silné právní kroky, protože máme podezření, že vedle etických pravidel došlo i k porušení zákonů. Obecně lze říci, že naše podezření směřují do oblasti neoprávněného nakládání s duševním vlastnictvím firmy,“ uvedl na dotaz iDNES.cz generální ředitel firmy.
Manažeři se brání, že mezi nimi a společností probíhají právní spory a je proti nim vedena cílená negativní PR kampaň.
Třetina firem zažila hospodářskou kriminalitu
Každá třetí firma v Česku v posledních dvou letech zaznamenala krádeže majetku či jiný způsob poškození. V nadpoloviční většině případů (54 %) byl pachatelem někdo zvenčí - zákazník (25 %), dále obchodní zástupci či zprostředkovatelé (17 %) nebo prodejci (10 %). Ve zbytku případů kradli zaměstnanci.
Interní zloději podle průzkumu nejčastěji potřebují tři až pět let, aby se rozkoukali a zjistili, jak v podniku fungují kontrolní mechanismy a jak je možné je obejít. Průzkum Hospodářské kriminality provedla PwC v 6 377 firmách po celém světě, zúčastnilo se ho i 70 českých firem.
Řada firem podvod vyšetřuje interně. „Snaží se spíš o náhradu škody, získat zpět nějaká aktiva, ne o trestní řízení,“ říká Kateřina Halásek Dosedělová z forenzního oddělení PwC ČR. Podle ní 40 procent českých firem, které se staly obětí podvodu, přišly nejméně o 1,2 milionu korun. Čím byl pachatel výše v hierarchii firmy, tím vyšší byla škoda.
Ještě nepříjemnější je ale poškození dobrého jména společnosti a katastrofální dopad na morálku zaměstnanců, pokud byl pachatelem zaměstnanec. Když vidí, že se ve firmě krade, mají menší zábrany si něco přivlastnit také.
Pojišťovací podvody i předražené zakázky
A jaké jsou nejčastější způsoby krádeží? Zákazníci nejčastěji kradou ve finančním sektoru - jde o úvěrové nebo pojistné podvody. Na druhé straně mohou krást i samotní pojišťovací agenti a další zprostředkovatelé po domluvě s klienty. Uzavřou pojistnou smlouvu naoko, vyinkasují provizi a klient pojistku potom zruší nebo přestane platit.
Obchodní zástupci pak poškozují především výrobní firmy - manipulují s čísly za prodeje, aby dosáhli na bonus nebo si přikrádají jinak. Například neoprávněně využívají služební auto pro soukromé účely.
Anebo parazitují na zaměstnavateli - založí si tajně vlastní firmu se stejným oborem podnikání a do ní postupně přetahují klienty a přečerpávají citlivá data od zaměstnavatele.
Samostatnou kapitolou je zadávání firemních zakázek. „Zadávají je firmě, která je s nimi nějak spřízněna, například jde o firmu manželky a fakturované zboží a služby mohou být předražené, případně jde jen o fiktivní faktury na nikdy nedodané věci,“ říká Dosedělová.
Zaměstnanec T-Mobile ukradl a prodal osobní údaje 1,5 milionu klientů |
Zaměstnanci pak často páchají podvody přes počítač - otvírá se jim k tomu prostor díky stále komplikovanějším IT systémům, které umožňují dálkové přístupy, přístup k firemnímu emailu z internetových kaváren a práci z domova a někdy je firma zapomíná adekvátně chránit. Může také trvat třeba rok, než na to, že se dějí nepravosti, firma přijde.
Zaměstnanci se také snáz dostanou k firemních tajemství, vynálezům, projektům, technologiím či osobním údajům, které se dají zpeněžit. Své o tom ví poslední medializovaný případ společnosti T-mobile (více čtěte zde).
Podle mezinárodní Asociace certifikovaných vyšetřovatelů podvodů (ACFA), firmy každoročně přicházejí v průměru o pět procent svých příjmů v důsledku nejrůznějších podvodů a machinací páchaných jak řadovými zaměstnanci, tak členy vedení či přímo majiteli firem.
