"Chodí sem celé bandy. Přijdou, otevřou batoh a naházejí tam zboží. Pak projdou normálně za frontou u pokladen ven a nic se neděje," popisuje zaměstnanec jedné z pražských prodejen Albert, který si nepřál uvést jméno.
Právě obchody s potravinami se nacházejí ve studii britské společnosti na druhém místě, hned za prodejnami s oblečením. Ztrácí se hlavně drahá čokoláda, káva, alkohol, olivový olej nebo také prezervativy a potřeby na holení. "Myslím, že každý zloděj se specializuje na něco jiného, o čem už ví, kde to dobře prodat," upřesňuje prodavač.
Na třetí pozici figurují prodejny s počítačovým hardwarem a překvapivě také hobbymarkety a stavebniny. "Krade se všechno, co je drahé. Například chromované vodovodní baterie, to je pro zloděje opravdový highlight," uvádí ředitel hobbymarketu Hornbach pro Česko a Slovensko May Meulenberg.
Třetinu ze ztrát firem mají na svědomí zaměstnanci
Také podle něj většina zboží mizí pod bundami organizovaných band. "Už jsme ale nachytali i policistu nebo sedmdesátileté lidi, u kterých bychom to nikdy nečekali. Ti ale ukradnou třeba jen žárovku a pak ani sami nevědí proč," dodává Meulenberg.
Podle průzkumu se zloději podílejí na ztrátách maloobchodníků jen asi ze 45 procent. Téměř 30 procent rozkradou sami zaměstnanci a dalších sedm dodavatelé. Zbytek jde na vrub interním chybám v účetnictví.
Důvodů, proč Česká republika dominuje světovým statistikám, je několik. "Děravá legislativa, podceňování investic do techniky, neloajální zaměstnanci obchodů, svázané ruce policie, diskutabilní úroveň řady bezpečnostních agentur a v neposlední řadě i dopady ekonomické krize," vypočítává manažer bezpečnostní agentury SSI Zdeněk Procházka.
Po propuknutí ekonomické krize počet krádeží znatelně narostl. Řetězce navíc začaly šetřit a přehodnocovat náklady, které vynaloží na zabezpečení.
Na ochranku nemají firmy peníze
Podle prezidenta Asociace soukromých bezpečnostních služeb Jiřího Kameníka začali přednostně škrtat výdaje na uniformovanou ochranku přímo v prodejnách. Místo toho sázejí na takzvanou mobilní hlídku, která má na starosti více prodejen a vyjíždí pouze po zmáčknutí alarmního tlačítka.
Obchodníci si však nový systém chválí – podle představitelů společnosti Ahold, která vlastní síť prodejen Albert, se díky tomu podařilo zvýšit počet zlodějů přichycených při činu o deset procent.
"Statistika není všechno. Ochranka má sloužit především jako prevence a zloděje odradit, což se pak v číslech neodráží," argumentuje zaměstnanec Albertu, podle kterého se v poslední době stupňuje i agresivita zlodějů vůči zaměstnancům.
Netečnost obchodníků potvrzují i prodavači. "Bezpečnostní agenturu jsme najímali jen během svátků. Zaměstnavatel s tím počítal, že někdo něco ukradne," popisuje své zkušenosti bývalá prodavačka v obchodě s módou Markéta Eichlerová.
Obchodníci si ukradené zboží mohou započítat do ztrát
Obchodníci utratili v minulém roce za ochranu zboží 1,36 miliardy korun. To je jen o trochu více než třetina částky, kterou utratily obchody v menším Rakousku. Podle Kameníka řetězcům na zlodějích nezáleží, protože si ukradené zboží mohou započítat do ztrát.
I když způsobená škoda byla loni o dvě miliardy nižší než v roce 2009, 38,5 procenta obchodníků si podle studie myslí, že krádeží v obchodech přibývá.
V tomto bodě jsou Češi hned za Slováky nejskeptičtější na celém světě vůbec. Například v Turecku, které je, co se týče míry procenta ztrát z obratu, daleko před Českem, si to nemyslí ani 24 procent dotázaných.
