Podle skupiny STR, která poskytuje data o hotelovém byznysu, znamenalo léto pro pražské hotely oživení. Obsazenost v červenci dosáhla 32 procent, v srpnu pak 44 procent.
Tato čísla se sice zatím neblíží hodnotám dosahovaným před koronavirovou krizí, jelikož v roce 2019 byla srpnová obsazenost 88 procent, je to však zhruba 50procentní nárůst oproti loňskému roku, kdy během letních prázdnin byla obsazena méně než třetina pokojů.
Vadí nám, že stát přestal hradit testy, říká prezident hotelové asociace |
Díky letošní relativně dobré letní sezóně tak Praha opustila poslední místo žebříčku 35 hlavních hotelových trhů v evropských hlavních měst, kde se do začátku letních prázdnin držela. K opětovnému zařazení mezi trhy s nejlepší výkonností má metropole ještě daleko, ale v červenci dosáhla již na 28. místo a v srpnu pak na místo třiadvacáté a předstihla například Amsterdam, Sofii či Řím.
„Letní sezóna přinesla poměrně rychlý nárůst poptávky, což je velmi dobrý trend, přesto ale v Praze zůstala více než polovina pokojových kapacit prázdná. Je však třeba říct, že řada hotelů dosáhla mnohem vyšší obsazenosti, než byl pražský průměr, některé i nad 70 procent, a to díky dobré lokaci, proaktivní marketingové a cenové strategii a také v některých případech díky využití hotelů filmovými štáby, které během prázdnin natáčely v Praze,“ komentuje situaci Bořivoj Vokřínek ze společnosti Cushman & Wakefield.
Podle údajů STR bylo v Praze v srpnu otevřeno téměř devět z deseti hotelových pokojů, což je lehce pod evropským průměrem. Průměrná cena za pokoj a noc sice oproti loňsku vzrostla, ve srovnání rokem 2019 ale dosáhla jen 75 procent tehdejší sumy. Ta činila 87 eur.
Díky dobré výkonnosti pražské hotely překonaly kritický bod a vrátily se k provoznímu zisku. Během posledních tří měsíců dosáhla ziskovost hotelů zhruba 23 procent, vyplývá z dat společnosti HotStats.
Podzim znamená útlum
S příchodem podzimu se ale situace začíná měnit. „Od září je však bohužel třeba počítat s opětovným poklesem výkonnosti pražských hotelů. Příčinou je tradičně nižší poptávka ze strany volnočasového cestování a také zatím dost pomalý návrat korporátní klientely a konferenčního turismu,“ varuje Vokřínek.
V září obsazenost ještě činila 42 procent, což je v kontextu letošního roku velmi dobrý výsledek, v evropském žebříčku však Prahu posunuje opět níže, na 29. místo – což je ale stále ještě před například Bruselem nebo Lisabonem.
Kladné výsledky hotelů v uplynulých třech měsících ani případný příznivý budoucí vývoj však nezaručují, že se všechny hotely s problémy, které jim koronavirová krize přinesla, vypořádají.
„Podle našeho nedávného průzkumu bude muset více než polovina majitelů hotelů ve střední a východní Evropě do dvou let refinancovat. Dostupnost financování se sice opět zlepšuje, ale dá se očekávat, že banky ve střednědobém horizontu zůstanou obezřetnější a budou nabízet nižší úroveň půjčky k hodnotě než před krizí,” dodává Vokřínek.
Pro řadu hoteliérů proto bude po roce a půl poklesů a ztrát těžké najít další způsoby financování. „Někteří majitelé tak budou muset urychleně nalézt alternativní zdroj kapitálu nebo zvážit prodej svého hotelu,” uzavírá Vokřínek.
