Ve druhém čtvrtletí se průměrná mzda podle nových dat Českého statistického úřadu zvýšila na 34 105 korun. To je o 2 290 více, neboli o 7,2 procenta, než loni ve stejném období. Reálně, tedy po odečtení inflace mzdy vzrostly o 4,3 procenta. Trh čekal, že mzdy porostou pomaleji.
Hlavním tahounem růstu byl stát, shodují se ekonomové. „Na dosavadním růstu mezd se podílí expanzivní politika české vlády. Letošní zvýšení minimální mzdy o 1150 Kč má dopad nejen přímo na zaměstnance, kteří tuto mzdu pobírají, ale nepřímo i na zbytek pracovního trhu, kam se zvýšení přelévá z nižších pater. Podobně působí i direktivní zvýšení platů státních zaměstnanců,“ komentoval vývoj analytik Raiffeisenbank Vít Hradil.
Mzda je nadále nástrojem ostrého konkurenčního boje o nedostatkové pracovníky v době rekordně nízké nezaměstnanosti. Soukromý sektor navíc musí reagovat na vývoj platů ve veřejné sféře.
Průměrná mzda rostla i v mezičtvrtletním srovnání. Po očištění od sezónních vlivů se oproti začátku roku zvýšila o 1,7 procenta.
Lépe jsou na tom učitelé
Z jednotlivých sektorů ekonomiky si nejvíce polepšili zaměstnanci ve vzdělávání, kde růst dosáhl 11,4 procenta. „Je to jasný důsledek letošního zvýšení tabulkových platů pedagogů na veřejných školách,“ hodnotí Hradil.
Nadprůměrně se přidávalo i v administrativě, zdravotnictví, v oblasti nemovitostí a financí. Nejméně mzdy rostly v těžbě surovin (o 4,3 procenta) a velkoobchodě i maloobchodě (o 5,8 procenta).
Z geografického pohledu se mzdy nejrychleji zvyšovaly v Moravskoslezském kraji, a sice o 7,8 procenta.
Na průměr však dvě třetiny zaměstnanců nedosáhnou. Většina lidí se spíše přibližuje takzvanému mediánu, který nezahrnuje mzdové extrémy, tedy příliš vysoké i nízké mzdy.
Medián zatím nepokořil psychologickou hranici třiceti tisíc. Vzrostl podobným tempem jako průměrná mzda, a sice o 6,9 procenta na 29 127 korun. Zatímco u mužů dosáhl 31 764 korun, u žen byl 26 375 korun.
Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 14 955 a 55 259 Kč, uvedl statistický úřad.
