Loňský průměrný růst mezd dosáhl 8,1 procenta, letos to bude o něco méně, přes sedm procent. Není se čemu divit, mzdy dohánějí resty z minula, kdy stagnovaly. Navíc zuřící boj o pracovní sílu jejich růst popohání. Podle prognózy Hospodářské komory ČR (HK) příští rok zaměstnavatelé očekávají, že budou muset zvyšovat výdaje na mzdy o šest procent, bez ohledu na to, že ekonomika rok od roku zpomaluje. Mzdy mají za ekonomickým růstem zpoždění – jak v recesi, tak v konjunktuře.
Průměrná mzda poprvé přesáhla 34 tisíc, většina bere méně |
„I v době minulé krize po roce 2008, která byla z pohledu firem poměrně tvrdá a musely se chovat hodně racionálně, reagovala mzdová politika s velkým zpožděním. Následně se na čtyři roky růst prakticky zastavil a začal ve větší míře až před dvěma lety, i když už předtím firmy naříkaly, že nemají kandidáty. Očekávání zaměstnanců je po právu vysoké, a tak budou na firmy pořád tlačit,“ domnívá se Tomáš Ervín Dombrovský, analytik trhu práce společnosti LMC, která provozuje pracovní portály jako jobs.cz.
Pokračující růst v následujících letech negativně pocítí zejména malé firmy, které jsou už teď rychlými nárůsty mezd vyčerpané. „Nejvíc jsou ohroženy firmy s nízkou přidanou hodnotou, například služby a malé a střední podniky pracující v subdodávkách pro velké, často zahraniční firmy. Nejsou schopny si od nich dodatečně vyjednat navýšení cen. Vyšší mzdy jdou tak na úkor investic a provozu, ale pokud by nezvedly mzdy, zaměstnanci utečou. Zakázku můžete odmítnout jenom jednou,“ říká Jan Wiesner, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, která zastupuje firmy.
Část firem tak čelí přetahování zaměstnanců ze strany těch s větší ziskovou marží. Podle průzkumů LMC zhruba 40 procent zaměstnanců setrvává v příjmové frustraci a je přesvědčeno, že jejich příjem neodpovídá tomu, co dělají.
„U lidí s nejnižšími příjmy a s podprůměrnými příjmy funguje finanční motivace ke změně práce okamžitě a silně, stačí jim nabídnout o pár stokorun nebo nízkých tisíc víc. Je to závod,“ říká Dombrovský. Podle něj stále existuje řada ziskových firem, zejména se zahraničními vlastníky, kde prostor pro zvyšování mezd a snížení zisku je.
„Příští rok trend přetahování mezi firmami na vyšší mzdu kvůli omezeným prostředkům na mzdy v malých podnicích ještě zesílí,“ uvádí v aktuální prognóze HK.
Jak vyzrát na mzdy
Zástupci zaměstnavatelů připouštějí, že ve snaze docílit zisku se některé firmy snaží šetřit. Dělají například ze svých zaměstnanců podnikatele, kteří pro ně pracují formou dodávek – tím se jim zlevní povinné odvody. Zejména v bezpečnostních službách, kde je velmi tvrdá soutěž na cenu, se pracovníci neustále točí na dohodu o provedení práce.
„S výjimkou osob zdravotně postižených, na které dostáváme dotace, si nemůžeme dovolit zaměstnat někoho na hlavní pracovní poměr,“ říká Vladimír Rambousek, prezident Českého klubu bezpečnostních služeb, sdružujícího ostrahové firmy.
Některé firmy jdou při najímání lidí až za hranici zákona. Rezervoárem nelegální pracovní síly jsou lidé s exekucí, kterým se kvůli srážkám ze mzdy nevyplácí pracovat oficiálně a jsou ochotni dělat načerno. Firma tak za ně ušetří na sociálním a zdravotním pojištění, které dnes představuje třetinu mzdových výdajů.
„Kontroly inspektorátu práce zesilují, nelegální zaměstnávání je pro firmy velmi rizikové. Nejvíce se využívá ve stavebnictví, úklidových službách a gastronomii,“ uvádí Jiří Halbrštát z velké agentury práce ManpowerGroup. V pohostinství je také obvyklý model vyplácet povinnou minimální mzdu a k tomu nezdaněné peníze bokem.
To už ale není legální podnikání. „Pokud firma prodělává, protože nemůže zaplatit lidem, má zřejmě neživotaschopný obchodní model a měla by se poohlédnout po jiných aktivitách,“ podotýká Halbrštát.
