Rozsáhlé povodně, dvakrát za pět let, totiž přiměly pojišťovny k hledání zásadně jiného přístupu k pojišťování majetku proti přírodním katastrofám. Oproti roku 1997 vyplatí pojišťovny skoro třikrát více peněz. Náměstek ministra financí Jaroslav Šulc odpovědný za pojišťovací trh uvedl, že poslední odhady hovoří o pětadvaceti miliardách korun.
"Rozsah škod při povodních roste i v souvislosti s tím, jak lidé bohatnou a kumulují majetek. Na rozdíl od povodní v roce 1997 už lidé nemají takovou snahu věci opravit či ošetřit a vše vyhazují," uvedl náměstek ředitele České pojišťovny Jan Ježdík.
Jednoznačný impulz k růstu cen přijde podle zástupců pojišťoven od jejich vlastních zajistitelů, kteří zvýší ceny za "pojištění pojišťoven". Většina letošních škod, které budou platit pojišťovny, totiž půjde právě na vrub jejich zajišťoven.
Pojišťovny začínají vnímat rizika spojená s povodňovými škodami jako příliš vysoká. Podle jejich zástupců je proto třeba najít systém, jak by se o úhradu škod při katastrofách dělili vlastníci poškozených objektů, pojišťovny i stát. "Jinak se totiž může stát, že pojišťovny přestanou být schopny v určitých oblastech pojišťovat," uvedl šéf České pojišťovny Ladislav Bartoníček.
Šéf pojišťovny Kooperativa a asociace pojišťoven Vladimír Mráz uvedl, že stát přebírá určitou roli při řešení katastrof například ve Francii, Norsku či v Belgii.
Postoj státu zatím není jasný, protože jednání jsou na začátku.
"Osobně bych byl pro to, aby lidé, kteří si stavějí domy v záplavových oblastech, platili víc, jinak riskují, že je nikdo nepojistí," uvedl Šulc. Letošní povodně zasáhly 505 obcí a celkový odhad škod je mezi 60 až 90 miliardami korun.
Pojišťovny chtějí štít proti povodním
Dvě ničivé povodně během pěti let přiměly pojišťovny hledat obranný štít, který by se vztyčil vždy při příchodu přírodních katastrof a řešil náhradu následných škod.
Zástupci pojišťoven proto zahájili jednání se státem s cílem vytvořit systémový model, v jehož režii by se o úhradu škod z katastrof dělili majitelé poškozených objektů, pojišťovny i stát.
Nejprve ovšem musí nalézt dohodu samy mezi sebou v tom, jak se pro případ katastrof vzájemně spolupodílet na řešení ztrát. Obdobné řešení zvolily například při pojišťování cestovních kanceláří proti krachu, do nějž nechtěly jít samostatně kvůli vysokému riziku. "Věřím, že se dohodu podaří na rozdíl od záplav v roce 1997 nalézt, protože letos byly záplavami zasaženy všechny pojišťovny," uvedl šéf České pojišťovny Ladislav Bartoníček.
V praxi by to bylo podle zástupců České pojišťovny, ale například i šéfa Kooperativy a předsedy asociace pojišťoven Vladimíra Mráze tak, že část škod by nesli na bedrech majitelé objektů, do určité výše pojišťovny a nad určitou výši stát. Podle Mráze fungují obdobné systémy v řadě evropských zemí.
Potřebu nalézt efektivnější způsob, jaký by řešil škody z katastrof, podporuje i náměstek ministra financí Jaroslav Šulc. Podrobnosti však prozatím s ohledem na fázi začínajících jednání nesdělil. Jednoznačně se ovšem vyslovil pro vyšší odpovědnost lidí a firem, které jsou v rizikových oblastech.
"Když někdo přesvědčil stavební úřad a postavil dům v záplavové oblasti, tak musí počítat s tím, že bude platit víc. A když nebude chtít, tak ho pojišťovna nepojistí.
Nikdo ji nemůže nutit," uvedl.
Povodně, které letos zaplavily 505 obcí, povedou ke zdražení majetkových pojistek. Nejdříve zřejmě u firem, které mají pojistky obvykle na jeden rok, a pak přicházejí licitace o nové ceně. U občanských smluv přijdou změny v době jejich vypršení či při uzavření nových.
Pojišťovny začínají přistupovat k riziku povodní s větší ostražitostí a navíc očekávají, že jim jejich vlastní zajišťovny zvednou ceny. "A když jako pojišťovna kupuji určitou službu, musím peníze sehnat jinde, anebo takové pojištění nedělat," uvedl Mráz. Ceny majetkových pojistek se do budoucna začnou lišit podle místa, kde dům stojí, a podle rizika záplav.
Oproti současným cenám za standardní pojištění, které jsou kolem tří tisíc ročně, mohou v rizikových oblastech stoupnout ceny až několikanásobně.
