Podle plánu, který dozorčí radě předložil šéf České pošty Karel Kratina, bude obchodní šéf vyhodnocovat, jestli někdo služby firmy v dnešní podobě vůbec chce. A pokud ne, bude je měnit tak, aby vyhovovaly zákazníkům.
Kratinův plán má začít měnit státní firmu už od letošních prázdnin. Pošta tak reaguje na sílící kritiku kvality služeb. Český telekomunikační úřad nedávno sepsal analýzu firmy, ve které řekl, že nedokáže držet krok s dobou a že nepochopila změnu režimu.
"Běžnou korespondenci samozřejmě vyřizujeme pomocí České pošty, ale pokud to má být rychle, dáváme takové zásilky ke konkurenci," říká Jaroslav Pomp z největší české pekárenské skupiny Delta pekárny.
I přístup k velkým zákazníkům má pošta od základu změnit. Několik obřích firem poště přináší téměř polovinu tržeb. Každé z nich by pošta měla nově ušít nabídku na míru.
Pošta se musí změnit
Nic jiného jí poště ani nezbývá, pokud chce přežít blížící se hrozbu plné konkurence. Zatím má Česká pošta výjimku na doručování základních dopisů, ale počítá se s tím, že za tři roky Evropská unie doporučí členským zemím otevřít poštovní trh úplně.
"Pošta nemusí o své zákazníky s konkurenty bojovat. Už proto je potřebné, aby chybějící tlak konkurence nahrazoval trvalý tlak regulačního úřadu," uvedl nedávno ve své zprávě dnes už bývalý šéf telekomunikačního úřadu David Stádník.
Podle analýzy telekomunikačního úřadu pošta často špatně informuje o základních službách. Příkladem může být nedávná změna pravidel plateb SIPO, o kterém se lidé dozvěděli, až když měli ve schránkách složenky.
Změny se zatím nedozvíme
Konkrétní nové služby pošta zatím tají. Dozorčí rada to nechala zcela v rukou generálního ředitele. "Pracujeme na tom, dejte nám ještě nějaký čas. Určitě se změnami veřejnost seznámíme," říká k tomu zatím šéf pošty Kratina.
Z materiálu, který předložil dozorčí radě, jsou zatím jasné jen obecné cíle. Pošta chce zvýšit svůj podíl na trhu, ještě však není přesně jasné jak.
Chce se stát větším zprostředkovatelem služeb mezi úřady a lidmi. Prvními příklady jsou třeba chystané výpisy z rejstříku trestů nebo katastru nemovitostí.
Kratina také po svém nástupu počítal s tím, že by mohla pošta rozšířit své služby i na bankovní, nejen pro ni typické poštovní. Vychází z toho, že má jednu z největších sítí poboček v zemi, a dokáže tak nabídnout lidem snadný přístup.
Podle šéfa pošty by jejích služeb mohly více využívat i obecní úřady, které by u ní mohly mít účty. K tomu by sice pošta potřebovala bankovní licenci, ale podle některých členů dozorčí rady by ji v určité podobě získat mohla.
Z bankovních služeb, i když zatím ne vlastních, už těží pošta dnes. Ve svých pobočkách má úřadovny Poštovní spořitelny, součásti bankovního impéria ČSOB.
Nová smlouva by měla poště ročně vylepšit tržby zhruba o miliardu korun. Podle Kratinovy koncepce se má nová pošta stát vyhledávaným zaměstnavatelem a zvýšit svou hodnotu.
Firma dnes zaměstnává skoro čtyřicet tisíc lidí. Podle šéfa dozorčí rady pošty Libora Svobody však firma už řadu věcí zlepšila a telekomunikační úřad podle něho v materiálu více nevěnoval pozornost výkonům, které pošta "provádí ke spokojenosti zákazníků". Například tomu, že osmdesát procent zásilek doručí nejpozději den po podání.
Změny by podle dozorčí rady pošty měly přinést personální obměna a nová struktura podniku. S tím souhlasí i ministryně informatiky Dana Bérová, pod jejíž úřad pošta patří.
"Změna organizační struktury by měla být impulzem k přeměně podniku na firmu, která lépe pečuje o zákazníky a umí své služby prodat. Je to důležité také proto, že trh poštovních služeb se liberalizuje a konkurence, jak známo, nečeká," míní Bérová. Zatím se nemluví o její privatizaci, i když je to jeden z posledních státních podniků, které by mohly být na prodej. O prodeji se dosud nerozhodlo, státní podnik se zatím ani nepřeměnil na akciovou společnost.
