Zatímco dnes dlužníkovi musí zbýt po zaplacení dlužných splátek jen životní minimum, nový návrh počítá se "zachováním jeho sociálního statusu".
"To znamená, že se zmírní dopady osobního bankrotu na člověka," vykládá navrhovanou změnu Jarmila Veselá, členka představenstva Komory specialistů pro krizové řízení a insolvenci.
"Zmenšením rizika může dojít k nastartování zájmu lidí o půjčky," myslí si Jiří Markvart z advokátní kanceláře Ambruz & Dark. Zároveň však upozorňuje, že změna znevýhodní věřitele. Ti totiž mohou kvůli ní přijít o část půjčených peněz.
Jak má "zachování sociálního statusu" fungovat? Podle Bohumila Havla, jednoho ze členů komise, která na návrhu novely insolvenčního zákona pracovala, nemá změna ohrozit věřitele. Naopak, má jim pomoci k zisku jejich peněz.
"Dá se čekat, že v důsledku krize se do problémů mohou dostat i příslušníci střední třídy zvyklí na určitý standard. Jeho zachováním je budeme motivovat, aby opět začali vydělávat a platit dluhy," říká. O tom, jaký je sociální status dlužníka, budou rozhodovat soudci.
Tato změna má platit jen do konce roku 2011, kdy podle předpokladů krize odezní. Pak se soudci vrátí k současné praxi.
Dlužník nemusí přijít o dům
Zadlužených lidí by se měla dotknout i další navrhovaná změna: pokud nebudou schopni splácet hypotéku, nemusí o dům nebo byt přijít. Rozhodovat o tom ale nebude zadlužený člověk ani soud, ale věřitel, ve většině případů tedy banka. Pro ni totiž nemusí být prodej majetku dlužníka tou nejvýhodnější variantou.
Nyní ze zákona vyplývá, že dlužníkův majetek musí insolvenční správce prodat a výtěžek pak dát bance. Zákon je sice formulovaný nejasně a někteří správci tvrdí, že tento krok dělat nemusí, ve většině případů k němu ale dojde.
"Odpadnou tím výkladové rozpravy na téma, zda tak insolvenční správce musí vždy automaticky činit či nikoliv," pochvaluje si navrhovanou novelu Jiří Urban z advokátní kanceláře Tomáš Rašovský.
Pomoc s dluhyOchrana dlužníků Vyšší příjmy – předlužení lidé, kteří vyhlásí osobní bankrot, nebudou muset žít pouze za životní minimum. Oddlužení by tak mělo být přijatelné i pro lidi ze středních vrstev. Ochrana hypoték Banky nebudou muset prodat dlužníkův majetek, kterým jim ručí, pokud nebudou chtít nebo to pro ně bude nevýhodné. Dlužník bude moci dlužnou částku doplatit v budoucnu. Ochrana zaměstnanců Zaměstnanci budou moci po zkrachovalém zaměstnavateli požadovat zpětně nevyplacenou mzdu za jakékoli období. Nyní mohou žádat plat jen tři roky zpátky. Větší podpora Stát začne zaměstnancům krachujícího podniku, který neplatí, vyplácet podporu už v době předběžného moratoria, pokud o něj firma požádá. Nyní ji dostávali až během insolvenčního řízení. |
Po změně zákona budou mít banky jasně danou možnost rozhodnout se, že dům, za který jim oddlužovaný člověk neplatí, neprodají. V takovém případě jej nechají dlužníkovi. Ten jej bude moci začít po nějaké době opět splácet. Pro banky tak má změna znamenat menší riziko, že přijdou o půjčené peníze, zadlužení lidé mají díky ní opět šanci, že je osobní bankrot tolik nezasáhne.
Další nachystané změny se dotknou zaměstnanců firem, které mají problémy a nejsou schopny vyplácet mzdy. Stát by jim měl začít dřív platit podporu.
V případě, že firma nakonec zkrachuje, budou na ní moci zaměstnanci nárokovat všechnu nevyplacenou mzdu. Nyní jim náleží dlužné výplaty jen za předchozí tři roky.
Sami členové komise připouštějí, že tento krok je spíš symbolický, málokterým zaměstnancům totiž firma dluží tak "staré" platy.
Dřív by se zaměstnanci krachující firmy měli dostat i ke státní podpoře. Nyní jim ji zákon přiznává až ve chvíli, kdy je firma v insolvenčním řízení, tedy v období, kdy soud prošetřuje, zda je opravdu ve finančních problémech.
Po schválení novely by mohli pracovníci dostávat podporu i v době předběžného moratoria. To je období, kdy firma nedokáže splácet své závazky, ale ještě není vyhlášeno insolvenční řízení. Díky moratoriu nehrozí krachujícímu podniku odstřižení dodávek energií nebo dodávek materiálů.
