"Mzdy si udržují podobné tempo jako v prvním čtvrtletí a potvrzují, že náš celoroční odhad růstu o 6,7 % rozhodně není přehnaně optimistický," uvedl Pavel Mertlík z Raiffeisenbank. Připustil ale, že v druhém poletí růst zpomalí. Tak tomu bývá i v jiných letech, uvedl.
Platy rostly rychleji v druhém než v prvním kvartále. Zatímco za celé pololetí mzda dosáhla 20 938 korun, po započtení druhého pololetí je to zmíněných 21,5 tisíce.
Výsledný efekt ale snižuje zdražování.
"Inflace ovšem v druhém kvartále ukrojila z růstu mezd výrazně více než v předchozím čtvrtletí," uvedl Mertlík a dodal, že se čeká další zvyšování sazeb, a to možná ještě dnes.
Podle statistiků stoupla v druhém čtvrtletí mzda o víc než sedm procent. Pokud se ale vezme v úvahu inflace, nedosahuje ani pěti.
Na druhou stranu je výhoda stále na straně zaměstnanců. Firmy totiž mají stále větší problém najít ty pravé, což se projevuje právě ve vyšších číslech na výplatních páskách.
"Pro tuto situaci vysoké konjunktury a lehkého přehřátí ekonomiky je charakteristické, že rostou rychleji mzdy v odvětvích, kde je obecně nízká mzdová úroveň.
Někdo čtrnáct, někdo padesát
Tentokrát rostly nejrychleji mzdy v odvětví obchod a opravy motorových vozidel a výrobků pro domácnost a ubytování a stravování," dodal Mertlík.
Přestože Češi si v průměru přijdou na víc než 21 tisíc korun, existují v platech ohromné rozdíly. Minimální mzda je v Česku osm tisíc korun, připomínají statistici.
Zaměstnanci pracující v textilním průmyslu si přijdou zhruba na 14 tisíc, finančníci si v prvním pololetí přišli téměř na padesát tisíc, v odvětví letecké dopravy to bylo přes 55 tisíc hrubého.
I když se mohou Češi radovat z rostoucích částek na výplatních páskách, za západní Evropou jsou pořád hodně pozadu. "Ty nejoptimističtější výpočty ukazují,že Čech bude brát stejnou mzdu jako Němec nejdříve v roce 2037," říká analytik Next Finance Vladimír Pikora.
V nejbližších letech se přitom podle něj překlene největší propast, druhou polovinu období se bude Česko snažit rozdíl dotáhnout.
