Dvě ze tří oslovených firem se ochrany svých práv domáhaly u soudu.
Koneckonců, z minulých let známe podobné případy i z Česka. Například japonský automobilový gigant Toyota jen zíral, když se dozvěděl, že jeho jméno si v Česku zaregistroval Marek Němec, bratr bývalého člena Klausovy vlády. Právě ochranné známky jsou přitom vystaveny největšímu zájmu padělatelů a pirátů, kteří se je snaží zneužít.
Jméno, originální design či technické řešení jsou přitom pro mnoho firem jejich nejcennějším majetkem, který jim přináší miliardové zisky. A také miliardové ztráty, když někdo proti jejich vůli oblíbenou značku zneužije.
Počítačové programy, hudba z kompaktních disků a luxusní zboží patří mezi branže, které jsou pirátstvím nejvíce dotčeny. Česká obchodní inspekce loni zabavila 130 tisíc falzifikátů duševního vlastnictví. Hlavní roli stejně jako ve světě hrály videokazety, kompaktní disky a falzifikáty značkového oblečení.
Tržnice v mnoha místech Česka dnes běžně nabízejí trička či sluneční brýle významných značek za pár stokorun. Ceny skutečných značkových výrobků jsou mnohonásobně vyšší.
Všechny vyspělé země včetně České republiky se snaží duševní vlastnictví stále silněji chránit zákony a zneužívání firemních značek trestat. Piráti jsou však o krok napřed. Celosvětový prodej pirátských kompaktních disků se loni zvýšil téměř o polovinu. Podle mezinárodní federace fonografického průmyslu tak loni stouply tržby "černých" výrobců na 4,3 miliardy dolarů (120 miliard korun).
Česká republika patří mezi země, kde je každá čtvrtá hudební nahrávka pirátská. Teprve loni jsme se díky novému autorskému zákonu neobjevili na "černé listině" zemí s malou ochranou duševního vlastnictví. Na posílení autorských práv v Česku totiž tlačila Evropská unie.
Cena značky a dobrého jména se s globalizací a vzestupem nové, na znalostech postavené ekonomiky stále zvyšuje. Mnohé renomované firmy už samy zboží nevyrábějí, ale prodávají své licence, na nichž vydělávají miliardy dolarů. To je třeba případ výrobce spotřebního zboží Nike. O této firmě se dá s nadsázkou říci, že veškeré své příjmy získává právě z prodeje práv na proslulou "fajfku".
Podle studie KMPG však stále mnoho významných firem nevyužívá možnosti, které jim nabízí právě prodej dobrého jména. Až 60 procent společností připustilo, že svého duševního vlastnictví dostatečně nevyužívá. A téměř polovina si uvědomuje, že tím přichází o miliony eur ročně. Strach ze zneužití a stále nedostatečná ochrana autorských práv se na tom významně podepisuje.
