ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Jakub StadlerMAFRA

Za květiny ročně utratí každý Čech zhruba 1 500 Kč, jaro pěstitelům přálo

  • 9
Svatby, pohřby, rodinné oslavy a Den matek s Valentýnem jsou většinou hlavní důvody, proč Češi kupují řezané květiny. Podle oficiálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) stojí v posledních letech nakoupené květiny v průměru každého obyvatele kolem 1500 korun ročně.

Podle Milana Dopity z představenstva svazu jde ve skutečnosti o relativně malé částky. „V dnešních cenách jsou to dvě dárkové kytice – tedy manželce a mamince a celý rok jinak už nic. Ta částka působí jako velká, ale ve skutečnosti tam jsou rezervy,“ řekl. Lidé by si měli podle květinářů uvědomit, že neplatí jenom za cenu květin, ale také za um a talent jejich vazače, podobně se jako u děl z mramoru neplatí jenom za cenu kamene.

Češi si koupí tři miliony vánočních hvězd. Květiny často převozem trpí

V přepočtu na obyvatele platili lidé nejvíce za řezané (484 Kč), dále pak za záhonové (453 Kč), následovaly hrnkové (394 Kč), s odstupem pak zeleň, cibuloviny a sušené (za každý z těchto typů rostlin Češi zaplatili mezi 81 a 56 Kč).

Cena tuzemské produkce květin je v posledních letech za 2,7 miliardy Kč ročně. Do ČR se ale dováží květin za dalších 5,6 miliardy Kč, z toho necelá půlka je řezaných květin, které se v republice takřka nepěstují. „Zakousla se do nich privatizace. Tvrdilo se pak u nich, že nejsme konkurenceschopní a že nedokážeme vypěstovat karafiáty nebo růže. A investiční náklady na skleníky nebo foliovníky jsou nyní tak vysoké, že čeští producenti to nejsou schopní udělat,“ popisuje Horák.

Na 130 hektarech úroda za miliardy

Samotná výše české výroby je podle něj dostačující. „Nepatříme mezi Popelky, i když se nám mezi zemědělci často říká, že jsme malí producenti a že jde jenom o hrnkové květiny,“ dodal. Hlavní české produkty jsou skutečně muškáty, primule, potom také chryzantémy a vánoční hvězdy. „Další sortiment je docela okleštěný, protože čeští zahradníci musejí dělat produkci, která není tak energeticky náročná,“ vysvětlil. Podle něj se ale prakticky celá česká produkce vypěstuje na 130 hektarech ploch.

Letošní rok by pak měl podle něj být pozitivní, podle dosavadních statistik byla květinářství díky vysokým teplotám v prvních měsících vyprodaná a výrostky se tak nemusely vyhazovat. Jak ale rok dopadne, bude záležet i na současném ochlazení a zbytku sezony.

Květináři a floristé se snaží prezentovat své umění na akcích pro veřejnost, jako je třeba Děčínská kotva, Flora Olomouc nebo také na floristické show v rámci LustrFestu v Kamenickém Šenově. V roce 2029 by se pak měla uskutečnit v Olomouci buď světové, nebo evropské mistrovství ve floristice.