První britský návrh nepodpořila prakticky žádná země Unie. Po rušném týdnu jednání, přepisování návrhu a také strachu, kolik bude jednotlivé země stát, pokud rozpočet nepřijmou, prvotní odpor trochu ochabuje.
Podle premiéra Jiřího Paroubka je proti návrhu asi třetina zemí. Česká republika, navzdory ztrátám, které jí hrozí, ale ne.
"Návrh lze považovat za rozumný a akceptovatelný," uvedl Paroubek. Premiér posléze dokonce dodal, že pro ČR je výhodný.
"Přináší poměrně významné finanční prostředky," řekl a upřesnil, že Česko by mělo z EU ročně získávat "v čisté podobě přes 80 miliard korun".
O rozpočtu bude už druhý den jedná evropský summit v Bruselu. Britský premiér Tony Blair má v pátek předložit nový návrh, který musí podle Paroubka vyjít vstříc požadavkům nespokojených. Odhadl, že většina z nich zaujímá kritické stanovisko z taktických důvodů, asi třetina si však stěžuje oprávněně - jako příklad uvedl Polsko a Lotyšsko.
Proti přijetí současného návrhu se ostře postavil i předseda Evropského parlamentu Josep Borrell. Podle něj navrhovaná suma nestačí. Pohrozil dokonce, že dohodu zablokuje. "Je zcela jasné, že tento návrh je pro parlament nepřijatelný," prohlásil s tím, že toto stanovisko sdílejí všechny politické kluby v parlamentu.
Francie versus Británie
Podle francouzského listu Le Figaro na rozpočtu nováčci v každém případě prodělají. Pokud by byl přijat britský návrh, zůstala by pro nové členy jen skrovná porce. A nedospět k dohodě by pro ně bylo ještě palčivější. Bez rozpočtu nebudou moci počínaje rokem 2007 začít uskutečňovat složité finanční programy, které potřebují. Šance dosáhnout lepší dohody v příštím roce přitom zřejmě nejsou větší.
Britský přístup kritizuje především Francie. Ta se podle listu Le Parisien cítí dotčena, že britský premiér Tony Blair, poté, co horoval pro vstup východních zemí, teď odmítá platit na modernizaci jejich infrastruktury.
Zprostředkovatele mezi oběma zeměmi, které se především o současnou krizi zasloužily lpěním na tzv. britské a "francouzské" slevě, má nyní sehrát německá kancléřka Angela Merkelová. Přítomen je i předseda Evropské komise José Barroso.
BRITSKÁ A "FRANCOUZSKÁ" SLEVA Zhruba polovina unijního rozpočtu směřuje na společnou zemědělskou politiku, třetina pak na regionální pomoc. To dalo britské premiérce Margaret Thatcherové do ruky argument pro britskou slevu. Prosadila, že kvůli nízkému podílu zemědělského sektoru a následně i příspěvků z Unie, by měla Británie dostat část peněz z rozpočtu zpět. Sleva se nyní pohybuje ve výši zhruba čtyři až pět miliard ročně.
Státy Unie počítají s jejím postupným snižováním a pak úplným zánikem. Právě při jednání o rozpočtu na léta 2007-2013 se ale dostala znovu do středu zájmu, když britský premiér Blair prohlásil, že jeho země o této otázce diskutovat nehodlá.
Britové totiž zase kritizují zemědělské příspěvky, které dostává od EU Francie a sarkasticky jim přezdívají "francouzská sleva".
V říjnu 2002 totiž pod vlivem Jacquese Chiraca evropští lídři souhlasili, aby zemědělské příspěvky zůstaly v nezměněné podobě až do roku 2013. Čtvrtina přitom připadá právě na Francii. Země každoročně dostává nejméně deset miliard eur, nejméně dvojnásobek toho, co činí britská sleva.
Zdroj: Economist, iDNES
