Podle britského ministra zahraničí Jacka Strawa by se měla znovu o něco zvýšit nedávno seškrtaná pomoc pro Polsko, Maďarsko, Česko a Lotyšsko.
Podle agentury AP zamýšlel britský premiér Tony Blair prosadit minulý týden nejprve téměř desetiprocentní škrty ve financích určených pro desítku nových členských zemí - celkem přibližně 14 miliard eur.
Ve středu Blairova vláda přišla s drobnou revizí - Polsko by mělo dostat dodatečné 1,2 miliardy eur, Maďarsko 140 milionů, Česko 200 milionů eur, Estonsko 48 milionů a Lotyšsko 82 milionů eur.
Z předběžného propočtu vyplývá, že Česko by tak v nadcházejícím sedmiletém období měla při čerpání na projekty z těchto fondů nárok na částku ve výši přes 23 miliard eur.
Britský návrh obsahuje i konkrétní příspěvek na odstavení jaderných reaktorů na Slovensku a v Litvě - na Jaslovské Bohunice má Bratislava dostat 375 milionů eur (žádala 400 milionů) a Litva na elektrárnu v Ignalině 865 milionů eur.
Přesto by i podle nového návrhu čerpaly východoevropské státy méně, než kolik jim slibovala dřívější verze rozpočtu. To znepokojilo nejen je, ale i Francii, podle níž hrozí zastavení dalšího rozšiřování EU.
Řada zemí také Britům vyčítá, že hledají škrty pouze na úkor ostatních. Sami si přitom chtějí ponechat slevu, která jim umožňuje získávat slevu z odvodů do rozpočtu. Jen letos jde zhruba o 5,6 miliardy eur.
Například šéf Evropské komise Jose Manuel Barroso označil novou verzi předloženou Brity za nedostatečnou.
"Můj první dojem: v reakci na požadavky téměř všech členských zemí i Evropského parlamentu Přišla Británie s návrhem, který prostě není dostatečný," řekl. Návrh odmítl i polský premiér Kazimierz Marcinkiewicz.
