"Štvalo nás, že se v Liberci neustále zvedá cena za gigajoul a když přišla před třemi lety teplárna s tím, že zavede dvousložkovou cenu, vzepřeli jsme se a nepodepsali to. Od té doby se s ní soudíme," vypráví začátek anabáze předseda Společenství vlastníků Mlýnská 602 Václav Zeler.
Současně se vlastníci bytů obrátili na Energetický regulační úřad v Jihlavě, kde si na postup teplárny stěžovali. Po dvou letech dopisování jim byla cena za gigajoul snížena o sedm korun.
"Což je asi o jedno procento. To byla poslední kapka, proč jsme se rozhodli odpojit od centrálního vytápění," vysvětluje místopředseda společenství Jiří Šolta. Podle něj je však důvodů víc.
Přestože vedení města při stavbě zdejší spalovny kdysi tvrdilo, že kvůli odpadnímu teplu z ní bude gigajoul o třetinu levnější, je dnes jedno z nejdražších v Česku (o cenách tepla čtěte zde). Společenství si nechalo za 40 tisíc udělat projekt na kotelnu a poté začala rozvleklá jednání o nejrůznější povolení. Hasiči, životní prostředí, hygiena, stavební úřad.
"Všichni nakonec souhlasili, ale vzepřela se radnice. Objednali jsme se k náměstkovi Lukáši Martinovi, vyslechl nás, koukal, a pak nám přišel dopis od právníka, že nám to nepovolí. Byly to jen takové bláboly, které neměly žádnou vypovídací hodnotu. Výmluvy nepodložené žádným zákonem ani nařízením," rozčiluje se Zeler.
Kotelna se splatí za rok
Vrcholem bylo, když jim radnice, přestože měli všechna povolení, zakázala vést komín o průměru asi třiceti centimetrů po venkovní zdi, protože jí patří pozemek pod ním až do nebe. "Větší důkaz toho, že radnice jde na ruku teplárně se nám dostat nemohlo," míní Šolta.
Společenství vlastníků se proto rozhodlo vést komín vnitřkem domu. "Změna nás přišla na sto tisíc, ale eliminovali jsme vliv radnice. Hasiči i stavební úřad to povolili a my se mohli od prvního prosince od teplárny odpojit," vysvětluje Zeler a dodává, že je kotelna celkem přišla na 550 tisíc korun.
Kolik dnes obyvatelé Mlýnské 602 platí za gigajoul? "Už půl roku přesně sledujeme, kolik jsme spotřebovali plynu, kolik byla venkovní teplota, na kolik nás přijde gigajoul. Nyní vychází na 380 korun, což je polovina toho, kolik se dnes v Liberci platí. A protože budeme do konce roku platit stejné zálohy, budeme mít s fondem oprav vše v příštím roce splaceno," míní Šolta.
Oba představitelé společenství vlastníků si jsou velmi dobře vědomi, že kdyby se jako oni odpojila půlka Liberce, druhá by platila za gigajoul přibližně 1 500 korun. Výčitky svědomí z toho nemají.
"To je život. My za tu situaci nemůžeme, my ji nezavinili. Majitelé teplárny roky vydělávali, zisk do modernizace nešel a radnice mlčela. Kvůli tomu máme platit dvakrát předražené teplo?" ptá se Zeler.
