Zmizel tak už dopad netypického roku 2020, kdy se schodek výpadkem mezinárodního obchodu po začátku pandemie snížil. Meziročně se tak loni schodek prohloubil o zhruba 5,5 miliardy Kč.
Exportéři do zahraničí vyvezli zboží za 227,5 miliardy Kč, naopak do ČR se dovezlo zboží za 269,3 miliardy Kč. Mluvčí svazu Vladimír Pícha řekl, že hlavní příčinou vysokého záporného salda stále zůstává maso. „Jak uvedl bývalý ministr zemědělství Miroslav Toman, potravin původem ze zahraničí je v obchodní síti u nás minimálně polovina a u některých výrobků, jako například máslo a maso, je to ještě více,“ řekl Pícha.
V loňském roce se zvýšil vývoz obilí, meziročně kladný schodek u této komodity vzrostl o čtvrtinu na 14,8 miliardy Kč. Nadále také platí, že Češi vyvážejí komodity s malou přidanou hodnotou, jako například živá zvířata (loni u nich byl kladný schodek za 7,1 miliardy Kč, meziročně o 0,3 miliardy více) a dovážejí zpracované produkty jako maso. Obdobná je situace u exportu mléka a dovážení mléčných výrobků.
Podle Píchy je pak mléko při pohledu na výši tržeb hlavní komoditou české živočišné výroby. Jeho význam se pak navyšuje také v zahraničním obchodu. Češi s vysokým schodkem obchodu nejsou ve střední Evropě jediní, podobná situace je například na Slovensku, kde se odhaduje, že bude agrární schodek za loňský rok zhruba 43 miliardy Kč.
„Obdobně jako i u nás je na Slovensku předmětem kritiky vysoké záporné saldo agrárního zahraničního obchodu, nízká soběstačnost u některých komodit, například u vepřového masa, vysoký agrární dovoz, a to včetně komodit mírného pásma a s tím související převozy velkých objemů potravinářského zboží na velké vzdálenosti a přetížení kamionovou přepravou,“ uzavřel Pícha.
Dlouhodobě se zboží nejvíc vyváží i dováží do sousedních států, jako je Německo a Polsko, vysoké vývozy jsou pak také například z Nizozemska, naopak české zboží často míří na Slovensko.
| Rok | Vývoz (mil. Kč) | Dovoz (mil. Kč) | Agr. saldo (mil. Kč) |
|---|---|---|---|
| 1993 vznik ČR | 32 276 | 31 497 | 779 |
| 2000 | 47 729 | 65 011 | -17 282 |
| 2004 vstup ČR do EU | 61 526 | 93 822 | -32 295 |
| 2007 | 96 880 | 129 333 | -32 453 |
| 2009 | 101 708 | 133 735 | -32 027 |
| 2010 | 105 364 | 140 008 | -34 644 |
| 2017 | 196 121 | 228 563 | -32 442 |
| 2018 | 186 301 | 227 967 | -41 666 |
| 2019 vůbec nejhorší výsledky v historii | 198 001 | 245 451 | -47 450 |
| 2020 | 214 471 | 250 888 | -36 417 |
| 2021 druhé nejhorší výsledky v historii | 227 458 | 269 323 | -41 865 |
| Zdroj: Zemědělský svaz ČR |
Ministerstvo zemědělství se dlouhodobě snaží situaci zlepšit angažováním tzv. agrárních diplomatů, kteří pomáhají dojednávání nových obchodů. Aktuálně jich funguje šest, republika je má v Číně, Japonsku, Spojených arabských emirátech, Libanonu, Srbsku a Spojených státech amerických, najímá pak také čtyři spolupracovníky v Kazachstánu, Vietnamu, Velké Británii a na Ukrajině.
„Význam zahraniční minisítě ministerstva pro české exportéry zemědělských produktů, potravin a technologií se ukázal právě v minulých dvou letech covidové krize, kdy bylo omezeno cestování a kdy byly jejich služby českými firmami velmi ceněny. Vzhledem k tomu, že síť funguje a ze strany firem není tlak na změnu, neuvažuje se v současné době o změnách v destinacích zemědělských diplomatů,“ řekl iDnes.cz mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.
Dočasně zrušená pozice diplomata v Moskvě bude pak podle něj obsazená, jakmile to politická situace dovolí. Nikola Hrušková byla z Ruska vyhoštěná spolu s dvacítkou českých zástupců loni v dubnu v reakci na vypovězení ruských diplomatů z ČR po publikování vrbětické kauzy.
„Stále jde po Velké Británii o druhého nejvýznamnějšího obchodního partnera ČR v oblasti zemědělství mimo EU. Případné doplnění zahraniční sítě je do budoucna možné ve vztahu k místním zahraničním spolupracovníkům pro zemědělství a jejich umístění v dalších třetích zemích,“ doplnil mluvčí úřadu.
Saldo agrárního zahraničního obchodu Česka bylo naposledy kladné v roce 1993. Od té doby je bilance stále v minusu. Částečné zlepšení salda pod 20 miliard korun se podařilo dosáhnout za někdejšího ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL), který chtěl, aby schodek klesl na nulu. Na konci jeho funkčního období, tedy v roce 2017, však již schodek přesáhl 30 miliard korun.
