"Nový majitel by měl vkonečné fázi zachovat zaměstnanost minimálně na stávající úrovni," uvedl generální ředitele závodu Phil Styles.
Zájemců o koupi hranické továrny bylo přitom před měsícem pouze patnáct. Podle generálního ředitele závodu Phila Stylese je mezi nimi nyní několik firem z automobilového a elektrotechnického průmyslu. Konkrétní jména však odmítl zveřejnit.
"Příchod investora očekáváme na přelomu letošního a příštího roku. Nalezení nového majitele ale v žádném případě nebude znamenat konec výroby, ale naopak další rozvoj hranického areálu," dodal Styles.
Výroba televizních obrazovek bude podle něj pokračovat i po prodeji areálu investorovi. Jejich produkce bude u nového majitele v pronájmu, dokud po výrobcích bude dostatečná poptávka.
Výroba televizních obrazovek bude pokračovat
"Poptávka po klasických obrazovkách se očekává i v příštím roce. Nový vlastník se sám může rozhodnout, jaké aktivity přivede do zbytku areálu," doplnil Styles.
"Hala Philipsu je totiž tak veliká, že se hodí téměř na všechny typy výroby," doplnil Marek Pražák z firmy Svengali Communications, která pro hranický Philips zajišťuje servis pro média.
Ještě před příchodem investora chce hranická továrna na výrobu televizních obrazovek řešit své závazky vůči věřitelům, kterým dluží zhruba 6,5 miliardy korun.
Philips jim proto navrhl takzvané vyrovnání, tedy splacení 70 milionů eur, což posvětil i krajský soud v Ostravě.
Podle odborníků je to pro věřitele nejlepší řešení. Kdyby podnik dospěl ke konkurzu, jeho aktiva by ztratila hodnotu, věřitelé by nedostali prakticky nic a lidem z Philipsu by navíc zanikla jejich pracovní místa.
Spokojeni jsou i na hranické radnici. "Máme radost, že firma zřejmě bude mít nového investora," řekl hranický starosta Vladimír Juračka.
Hranická firma se do potíží dostala bez vlastního přičinění. Podstatnou část uvedených závazků představují úvěry poskytnuté nizozemské mateřské společnosti syndikátem bank vedených JP Morgan.
Tyto půjčky jsou ručeny i majetkem hranického závodu. Po lednovém prohlášení konkursu na mateřskou společnost navíc hranický podnik přišel o hotovost, kterou měl na centrálních účtech v Nizozemí.
