Splátkový prodej i spotřebitelské úvěry jsou přístupné téměř každému člověku s pravidelným příjmem. Zájem lidí o nákupy na dluh se však odráží i v policejních statistikách.
Počet úvěrových podvodů, které kriminalisté vloni vyšetřovali jen na území města Plzně, se zdvojnásobil. V roce 2005 kvalifikovali policisté jako úvěrový podvod hned 253 trestných činů, o rok dříve to bylo pouze 127 případů.
"Žadatelé o úvěr nejčastěji uvádí nepravdivé či hrubě zkreslené údaje o svém zaměstnavateli a výši příjmů. Někteří dokonce tvrdí, že pracují, a přitom jsou bez zaměstnání," popisuje taktiky podvodníků Petr Kovář z plzeňské policie.
Na základě falešných údajů o zaměstnavateli a příjmech získaly na poště v Klatovech úvěr na 15 tisíc korun i dvě mladé ženy. Obě dnes již za úvěrové podvody stíhá policie.
Vymýšlejí si plat i jméno
O své měsíční mzdě lhala i šestadvacetiletá Plzeňačka, která prostřednictvím plzeňské pošty sepsala smlouvu s jednou brněnskou společností. Žena splatila pouze čtyři splátky a v současnosti dluží více než osm tisíc korun. "Tím, že žadatelé potvrdí svým podpisem nepravdivé informace, podvádějí. Podle výše škody jim pak hrozí trest odnětí svobody až na tři roky," říká Kovář.
Někteří nepoctivci se při žádání o úvěr rovnou vydávají za někoho jiného. Na základě ukradeného občanského průkazu například uzavřela v květnu loňského roku účastnickou smlouvu třiadvacetiletá žena z Plzně. Na jméno ženy z jihu Plzeňska, které průkaz odcizila, pak čerpala služby v celkové hodnotě bezmála 22 tisíc korun. Poškodila tím nejen společnost mobilních telekomunikačních služeb, s níž smlouvu sepsala, ale hlavně dobré jméno okradené ženy.
Prodavači: Kvůli nepoctivým lidem musíme občas k soudu
Zkušenosti s úvěrovými podvodníky mají i prodavači z Elektro D plus na Klatovské třídě v Plzni. "Spolupracujeme se splátkovými společnostmi, které na sebe berou závazky našich zákazníků, a pak od nich vyžadují splátky. Přesto se několikrát do roka musíme dostavit k soudu i my a vypovídat, proč jsme úvěrovou smlouvu sepsali právě s daným člověkem," vysvětluje Michal Polák z Elektro D plus.
Při splátkovém nákupu do 18 tisíc korun nemusí jejich zákazníci předkládat potvrzení o výši příjmů. "Když se nám ten člověk ale nezdá, chceme po něm tento doklad i při nižší sumě. Splátková společnost jeho žádost pak posoudí a může ji samozřejmě i bez udání důvodů zamítnout," dodává Polák.
Ačkoliv se úvěrové podvody obvykle týkají sum okolo patnácti tisíc korun, zaznamenali plzeňští kriminalisté v poslední době i závažnější případ. Dvaatřicetiletá žena z Plzně uzavřela prostřednictvím jednoho plzeňského autosalónu leasingovou smlouvu na nákup osobního automobilu seat.
V novém voze také okamžitě odjela. Sjednané splátky, v součtu 290 tisíc korun, však nikdo nehradil. Žena totiž smlouvu uzavřela na jméno svého tehdejšího manžela, který však neměl o nákupu automobilu ani zdání. I takto se v Plzeňském kraji podvádí.
