Zrušením monopolu se uvolní poslední třetina poštovního trhu a otevře se tak prostor pro konkurenty pošty. Ti se však proti novele bouří, protože stát jejím schválením přenese doplácení ztrát z těchto služeb na poštu a její konkurenci.
O co jde? Každý stát EU musí svým občanům zajistit takzvané univerzální služby, tedy poskytování základních poštovních služeb na celém území za přiměřenou cenu. Tyto služby jsou ale prodělečné a stát musí ztráty z nich firmám (v případě ČR České poště, pozn. red.) kompenzovat.
Vládní předloha počítá s tím, že tyto služby by v prvních pěti letech po liberalizaci měla poskytovat Česká pošta, ale na případnou ztrátu by se měly ve zvláštním fondu skládat všechny subjekty podle svého podílu na trhu.
Nové podmínky v poštovních službáchZrušení monopolu vyplývá z převzetí příslušné evropské poštovní směrnice, poštovního balíčku EU. Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby (ODS) jde o uvolnění poslední třetiny poštovního trhu. Novela dále uděluje poštovní licenci České poště do konce roku 2017. Takový postup je podle vlády v souladu s obvyklou praxí v EU. Na další období bude vyhlášeno výběrové řízení. |
Poslanci odmítli návrhy, aby ztrátu mohl hradit stát z rozpočtu. Neprošel přes ně ani návrh, aby na ztrátu přispívaly firmy podle toho, jak mezi ně ztrátu rozdělí vláda.
Schválená verze se podle jednatele konkurenční poštovní firmy Mediaservis Michala Koliandra jeví jako nejvíce přijatelná a vyvážená. "Nicméně naše pozměňovací návrhy týkající se mechanismu fungování kompenzačního fondu nebyly vůbec vzaty v úvahu, a protože máme odborná právní stanoviska o protiústavnosti těchto ustanovení, zcela jistě se budeme v budoucnu bránit," dodal.
Svaz spedice a logistiky ČR minulý týden varoval, že pokud parlament vládní návrh schválí, lze ze strany členů svazu i dalších firem očekávat ústavní stížnost, stížnost k Evropské komisi i arbitráže proti státu. Členy svazu jsou například firmy DHL a ČD Cargo.
Povinnost platit do zvláštního fondu by ale připadla také na samotnou Českou poštu. Velkou část ztrát by si tak musela kompenzovat ze svého. Protože je největším hráčem na trhu, připadal by na ni i největší podíl kompenzací, zhruba 90 procent.
Pošta se k novele nechce vyjadřovat. "Omlouváme se, ale rozhodnutí Sněmovny nebudeme komentovat," uvedl pouze mluvčí státní firmy Ivo Mravinac.
Poslanci při schvalování novely odmítli návrh, aby každá poštovní firma musela mít nejméně 3 400 poboček. Sama Česká pošta měla v roce 2010 podle svých webových stránek 3 385 pošt, a byla by tedy o 15 míst pod navrhovaným limitem.
Předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc v reakci na toto rozhodnutí vyčetl poslancům vládní koalice, že nastoupili cestu k rušení poboček pošt v menších sídlech. Se stanovením minimálního počtu poboček nesouhlasil například ministr Kuba s tím, že by pak firmy nemohly pružně reagovat na liberalizovaném trhu.
