Nizozemská telefonická společnost KPN ve čtvrtek potvrdila, že požádala dvě na sobě nezávislé vnější auditorské firmy, aby prověřily její účetnictví. Cílem je naprosto spolehlivě zjistit, že KPN a její dceřinná společnost TelSource neučinily při privatizaci SPT Telecom žádné nepovolené platby, jež byly v rozporu se zákonem nebo se slušností, konstatuje komuniké KPN.
O provedení prověrky účetnictví rozhodla ve středu dozorčí rada KPN se souhlasem správní rady, jak již informoval list De Volkskrant. Chce tak podle komuniké "zastavit příval nepodložených pověstí", že podíl v SPT získaly nizozemská firma a švýcarská společnost Swisscom v roce 1995 podplacením politických stran.
Mluvčí KPN Marinus Potman řekl, že jako auditor byla vybrána firma Price and Coopers, která běžně provádí její vnější audity. Aby nevzniklo podezření z podjatosti, bude jí sekundovat zcela nezávislá auditorská kancelář KPMG, která s KPN nemá a neměla nikdy nic společného.
Nizozemská společnost si je svou věcí podle všeho zcela jista. V komuniké připomíná, že už v prosinci 1997 vydala spolu se Swisscomem a TelSourcem prohlášení, v němž popřela všechna obvinění z korupce. Stejně reagovala na další vlnu fám a pověstí v dubnu 1998. Žádné vyšetřování v ČR nevedlo nikdy k odhalení faktů; pevné důkazy nepředložila ani firma Deloitte and Touche, kterou šetřením pověřila ODS.
"Obviňování uplynulých tří let bylo založeno na pověstech a fámách objevujících se na pozadí soupeření politických hnutí v období přechodu od režimu centrálního plánování k demokracii," praví se v prohlášení.
Privatizaci SPT bude prošetřovat policie
Do zkoumání privatizace SPT Telecom, kterou kromě drobných českých akcionářů zpochybnila i holandská televize hovořící o úplatcích, se nakonec pustí i zdejší policie. Městská státní zástupkyně v Praze Marcela Kratochvílová už pověřila prošetřením této causy takzvaný antikorupční úřad, Službu policie pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti.
K údajným úplatkům jednoho z podílníků Tel Source - KPN Niederland - poskytnutých českým politickým stranám ODS a ODA při privatizaci SPT se má vyjádřit i nizozemská vláda.
Důkazy o úplatcích však zatím nejsou, nic nového nepřinesla ani zmíněná televize.
Informace pro nizozemskou vládu shání státní tajemnice ministerstva dopravy a telekomunikací Monique de Vriesová. Podle mluvčího ministerstva Henka Houtmana požádala o podklady správní radu inkriminované KPN. Snaží se také získat zprávu, kterou zpracovala firma Deloitte and Touche, jež byla pověřena kontrolou hospodaření ODS. Výpovědi bývalých vysokých členů ODS (Zieleniec, Ruml) v této zprávě byly citovány jako důkazy v nedělním pořadu nizozemské televize NOS, který nynější vzrušení rozpoutal.
"Podle zákona máme na odpověď tři týdny. Tento případ je však naléhavý, má politický dopad; budeme se proto snažit odpovědět během několika dní," řekl Houtman. "Na druhé straně jde o složitou věc a vláda musí poslancům odpovědět co nejlépe a nejobsažněji. Takže nějaký čas budeme potřebovat." Usoudil, že De Vriesová nebude chtít čekat na zahájení zasedání parlamentu 19.ledna a odpoví dřív. "Možná budeme mít víc co říci ve druhé polovině příštího týdne."
Zeman: vláda už o privatizaci jednala
Premiér Miloš Zeman ve středu uvedl, že vláda jednala o privatizaci SPT Telecom už v prosinci na jednom z neveřejných zasedání. Vládnímu výboru na ochranu ekonomických zájmů uložila, aby prověřil okolnosti tohoto případu a výsledky předložil nejpozději do letošního června, kdy se má konat řádná valná hromada Telecomu, řekl Zeman novinářům.
Přivítal rovněž deklarovanou iniciativu nizozemské vlády zabývat se zatím nepotvrzenými informacemi, které uvádějí, že 27 procent akcií Telecomu měla nizozemská společnost KPN získat pro konsorcium TelSource, jehož je hlavním akcionářem, pomocí úplatků českých politiků a státních úředníků. "Oficiální žádost dosud nedorazila," podotkl.
Zeman rovněž přivítal aktivitu klubu poslanců ČSSD, kteří navrhli vytvoření parlamentní komise, která by se zabývala vyšetřováním případu. V kompetenci komise podle jednacího řádu Poslanecké sněmovny je předvolávání a výslechy svědků.
Klaus bagatelizuje
Předseda ODS Václav Klaus, za jehož vlády byl SPT Telecom privatizován, případ bagatelizuje. Podle něj je počet privatizačních skandálů v České republice v porovnání se západními zeměmi, kde se neprivatizuje zdaleka tolik majetku, velmi nízký.
"Mně se zdá, že počet skandálů a nepravostí je neskutečně malý a neskutečně nízký," uvedl Klaus v rozhovoru por Český rozhlas. "My jsme privatizovali komunistickou zemi, kde byla nula privátního a sto procent státního. V tisících, desetitisících privatizačních případů ten počet mediálních skandálů se mi zdá neskutečně malý," řekl
Nizozemci jsou překvapeni
Mluvčí ministerstva i KPN potvrdili, že mnohé informace, které přinesl v posledních dnech český tisk, jsou pro Nizozemce novinkou. Případ však zatím není posuzován jako trestný čin a policie se jím nezabývá. Je to nepochybně dáno i tím, že poskytování "darů" v širokém smyslu slova při obchodních a investičních transakcích v zahraničí nehodnotí nizozemské právo jako trestné; v některých případech si mohou podnikatelé (obdobně jako ve Francii) takové výlohy dokonce odečíst z daní.
"Podle práva to není zakázáno, ale je to v rozporu se zvyklostmi, s celkovou kulturou," vyložil Henk Houtman. Předpokládá, že kdyby se vina KPN prokázala, nebylo by ji možné stíhat, její pověst by však citelně utrpěla. "Právě proto vyvolává tento případ tolik vzrušení."
Podle nizozemského tisku by případná prokázaná korupce ze strany KPN nepochybně urychlila přípravu novely trestního zákona, která umožní takovéto praktiky stíhat a trestat. Noviny však nevědí víc, než co bylo řečeno v neděli v televizi, a dnes se už k případu nevracejí.
Belgická televize se nad kauzou pozastavila v úterý za prvé v souvislosti s nedávným rozsudkem v procesu Agusta-Dassault, který uložil tresty řadě domácích politiků právě za přijímání úplatků ze zahraničí pro své politické strany. Zaujal ji i fakt, že zrovna KPN se má stát záhy třetí společností provozující na belgickém trhu mobilní telefonní sítě.
Důkazy o úplatcích při privatizaci SPT nejsou však zatím žádné. Ani nizozemská televize nepřinesla nic nového a opřela se hlavně o audit hospodaření ODS a o anonymní výpovědi vyšetřovatelů.
"Pro vás to může být starý příběh, v Nizozemsku jde však o něco nového," říká Steven Devogel, jehož reportáž o podezření, že nizozemské telekomunikace někoho v zahraničí uplácely, odstartovala v Nizozemsku celonárodní aféru.
Závěr auditu však praví, že tvrzení o sponzorském daru pro stranu od TelSource nelze prokázat. Exministři Jan Ruml a Josef Zieleniec totiž odmítli svá tvrzení písemně potvrdit. "Já jsem do auditu říkal, že jsem v prostředí ODS slyšel, že s privatizací Telecomu byly spojeny nějaké sponzorské dary," říká Ruml.
Zbývajícími dvěma zdroji nizozemské televize byl zástupce drobných akcionářů SPT Martin Mosinger, který však o úplatcích při prvatizaci hovoří již přes dva roky, a nejmenovaný český policejní vyšetřovatel.
KPN se brání
Mluvčí ředitele KPN pro střední a východní Evropu Ma-rius Potman v pondělí prohlásil, že bývalí zaměstnanci firmy, již vystoupili v televizním pořadu, neměli s privatizací v České republice nic společného. "Oba bývalí pracovníci mluvili o Ukrajině, a ne o České republice. Pracovali tam někdy po roce 1990 na soutěži o síť mobilních telefonů," řekl. "Zřejmě se v televizi pokoušeli najít nějakou spojitost mezi oběma zeměmi," dodal.
Podezření použitá v televizní reportáži se již v různých souvislostech dříve objevila. Jejich nynější zveřejnění dávají pozorovatelé do souvislosti s tím, že začíná příprava na prodej zbývajících 51 procent Telecomu. Ty zatím drží stát a teoreticky je možné, že jejich vlastníkem se nestane TelSource, ale jiný partner.
Členové řídícího výboru, kteří v roce 1995 vládě doporučovali partnera pro Telecom, uplácení odmítají. "Já osobně jsem se nesetkal ani s náznakem korupce," říká zástupce šéfa Úřadu na ochranu hospodářské soutěže Jiří Škaroupka. Ten se účastnil vyhodnocení z titulu své tehdejší funkce šéfa odboru telekomunikací ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci.
Podobně se vyjadřuje i další z členů komise, který ovšem nechce být v souvislosti s prodejem Telecomu jmenován. "Z mého pohledu proběhl výběr partnera pro SPT zcela čistě. Pokud došlo k nějakému podplácení, nebylo to na úrovni komise," tvrdí.
Poslední slovo ovšem mělo při výběrovém řízení pět lidí - ministři hospodářství Karel Dyba, financí Ivan Kočárník, privatizace Jiří Skalický, šéf antimonopolního úřadu Stanislav Bělehrádek a FNM Roman Češka. Ten jakoukoli snahu o podplácení popírá. "Nikdy jsem nevzal žádné peníze, ani za Telecom, ani za nic jiného. Navíc odmítám, že bych se setkal i jen s náznakem podplácení," tvrdí Češka s tím, že faktické rozhodnutí přijala vláda na základě doporučení výboru. Podle něho je tak nesmysl, aby se někdo pokoušel uplatit členy orgánu, jenž nakonec nerozhodoval. "Mně se například nejvíce líbila nabídka Dánů, ale byla finančně horší. Nejvíc peněz zase dávala italská STET, ale to byl projekt vysloveně založený jen na penězích, bez projektu pro Telecom," dodal Češka.
Občanské sdružení podalo stížnost na ministerstvo financí
Občanské sdružení Občané proti zdražování telefonu vyzvalo českou vládu k důslednému a nekompromisnímu vyšetření korupce při prodeji akcií SPT Telecom. Sdružení současně odeslalo vládě stížnost, pod níž jsou podepsáni Josef Mrázek, Luboš Olejár a Ondřej Neff, ve které podezírá odpovědné pracovníky ministerstva financí z úmyslně či účelově špatně vypočteného zdražení telefonních poplatků za rok 1999.
"V souvislosti s informacemi, které se v těchto dnech objevily ve sdělovacích prostředcích, lze důvodně podezírat tyto pracovníky, že jsou podplacení společností TelSource, respektive spolupracující firmou," uvádí se ve stížnosti.
Sdružení vyzvalo jmenovitě ministra vnitra Václava Grulicha, ministra Jaroslava Baštu a celou vládu, aby vyšetřování bylo ukončeno v co nejkratší době a jeho výsledky zveřejněny. To vše by podle autorů stížnosti bylo plně v souladu s programovým prohlášením vlády a volebním programem ČSSD. Obdobnou stížnost chce sdružení příští týden předat Ústavnímu soudu.
