Stejná léčba za jiné peníze. Fakultní nemocnice účtují víc než krajské

  6:03aktualizováno  6:03
Lidé ve městech, kde jsou velké fakultní nemocnice patřící ministerstvu, dostávají v přepočtu na hlavu dražší péči než lidé v regionech, vyplývá z veřejně dostupných dat. Navíc kvůli systému úhrad nemocnice některé pacienty odmítají, protože by na nich tratily. Skupina senátorů proto podává ústavní stížnost na úhradové předpisy, podle kterých se peníze mezi nemocnice rozdělují.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) se v pražských nemocnicích v průměru utratí za jednoho občana přes 30 tisíc korun, zatímco ve Zlínském kraji je to 8 771, v Karlovarském dokonce jen 5 107 korun.

I malé nemocnice mohou být ziskové, tvrdí šéf Penty pro zdravotnictví

„Dochází k diskriminaci. Proč by měla nemocnice ve Zlínském kraji nebo jiném dostávat za pacienta nižší úhrady od pojišťovny? To je méněcenný?“ ptá se senátor Ivo Valenta, který podání ústavní stížnosti inicioval a teď sbírá podpisy od senátorů.

Kdyby se úhrady srovnaly, podle něj by na Zlínsko přiteklo o 1,2 miliardy korun ročně víc. „Nemocnice by si mohly dovolit nákup lepších přístrojů a v kraji by zůstali odborníci, protože ti se chtějí vzdělávat a odcházejí pracovat do lepší nemocnice s lepším vybavením,“ dodává Valenta.

Kolik stojí pacient v nemocnicích

Kolik stojí pacient v nemocnicích

Velké fakultní nemocnice a specializovaná centra léčí pacienty s komplikovanými onemocněními i ze sousedních krajů a potřebují k tomu nejmodernější přístroje, tudíž by měly od pojišťoven dostat přiměřeně zaplaceno.

„Překryv, kdy se lidé z regionů jezdí léčit do těchto nemocnic, představuje zhruba deset procent,“ uvádí Ondřej Dostál, specialista na zdravotní právo a autor ústavní stížnosti. Výjimkou je Středočeský kraj, odkud se lidé jezdí léčit do Prahy, a úhrady tak vycházejí v průměru na 18 970 korun na pacienta.

Problém podle Dostála je, že velké nemocnice vedle toho léčí několikanásobně dráž i banální onemocnění. Na nemocnice v regionu tak z balíku 300 miliard korun v českém zdravotnictví zbývá méně peněz. „S potřebnou centralizací specializované péče se centralizovala i ta běžná, která by jinak mohla být efektivně poskytována pacientům v blízkosti jejich bydliště,“ říká Pavel Vepřek, bývalý poradce ministra zdravotnictví a člen představenstva Nemocnice Plzeňského kraje.

Jinými slovy: i pro nekomplikované ošetření, které by mohlo být poskytnuto pacientovi v nejbližší okresní nemocnici, si musí dojet do velké nemocnice, protože v malé už ho neposkytují.

Peníze nejdou za pacientem

Kolik stojí pacient v nemocnicích

Kolik stojí pacient v nemocnicích

Příčinou této situace je nastavení mechanismu úhrad. Peníze ve zdravotnictví se dnes nerozdělují tak, že by „šly za pacientem“, a ceník pojišťovny za léčenou diagnózu neexistuje. Systém stojí na historicky vyjednaných paušálech pro nemocnice (za veškerou roční léčbu) a na ročních limitech, které nesmějí překročit.

Kvůli tomu nemocnice s historicky vysokým paušálem nic nenutí svůj systém zefektivňovat. Naopak ty s nízkým historickým paušálem musí omezovat oddělení, aby vůbec přežily. Nepřihlíží se ani k potřebě obyvatel v daném regionu ani ke kvalitě poskytované péče.

„V důsledku nespravedlivě nastavených úhradových předpisů máme sice kvalitní zdravotnictví pro 10 až 20 procent nejšťastnějších z nás, proti tomu mnozí, kdo do systému přispívají, nedostávají, co jim náleží,“ říká Dostál. Systém vede mimo jiné k tomu, že lidé nedostávají péči v momentě, kdy ji potřebují.

„Určitě znáte ze svého okolí lidi, kteří byli v nemocnici odmítnuti pro nespádovost nebo jim byla operace nabídnuta za půl roku nebo za rok, přestože nemocnice měla kapacit dost,“ říká Dostál. Překročila by totiž finanční strop a na pacientovi by tratila.

Ústavní stížnost napadá skutečnost, že financování péče v nemocnicích je neprůhledné a nemá jasná pravidla. Není to poprvé, co stížnost na financování zdravotnictví míří k Ústavnímu soudu, ale tentokrát zahrnuje veškeré úhradové předpisy, nejen úhradovou vyhlášku, a má šanci systém změnit.

Ministerstvo chystá restart

Ministerstvo zdravotnictví o problému dlouhodobě ví a v minulosti několikrát slibovalo řešení. „Ministerstvo si uvědomuje, že nemocnice jsou dnes placené na základě paušálů, které nezohledňují skutečnou potřebu zdravotní péče a její kvalitu. Proto intenzivně pracuje na systémové změně,“ uvedla Gabriela Štěpanyová, mluvčí ministerstva.

Řešením má být projekt DRG restart, který sjednocuje základní sazby napříč nemocnicemi tak, aby se platilo za skutečně poskytnutou péči v určité kvalitě – u každého pacienta stejně, Pražana i Karlovaráka. „S náběhem nového systému se počítá od roku 2020,“ dodává Štěpanyová. O systému DRG se mluví už delší dobu, aktuálně probíhá jeho propočet, který má na starosti Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).

„Tím, jak se systém nastavoval podle historických mechanismů, se postupem času kroutil, až se překroutil,“ říká Ladislav Dušek, ředitel ÚZIS. Podle něj to ale nemusí znamenat nespravedlnost. „Například velká nemocnice si pomocí lehkých operací kompenzuje nastavení (nízké) ceny u supertěžké operace,“ říká.

Podle Vepřeka systém jednotných plateb za stejnou péči dosud nevznikl proto, že to vyhovovalo „zainteresovaným“ stranám. V minulosti přitom mělo konečné slovo v tom, jak nastavit úhrady jednotlivým nemocnicím, právě ministerstvo zdravotnictví.

Autor:

Nejčtenější

Saúdská Arábie přišla útokem o polovinu produkce ropy. Cena poletí vzhůru

Ve dvou ropných zařízeních na východě Saúdské Arábie vypukl požár. (14. září...

Útok na ropná zařízení společnosti Saudi Aramco na východě Saúdské Arábie uvrhl světový ropný trh do stavu, kterého se...

S bezkontaktními platbami do 500 korun mohou být od soboty problémy

Ilustrační snímek

Kvůli nový pravidlům pro ověřování karetních plateb, která budou platit od 14. září, mohou platební terminály zamítat...

Koruna jako rozvojová měna. Od intervencí se neoklepala, sráží ji riziko

Ilustrační snímek

Už je to skoro dva a půl roku od ukončení devizových intervencí a koruna ne a ne výrazněji posílit. Spíše naopak....

Pozor na pohádky o suchu, píše v eseji agrární analytik Petr Havel

Takto vypadá v květnu 2018 vyschlá půda v areálu Všesportovního stadionu v...

Za sucho u nás nemůže méně srážek, nedostatek dešťů je jen jednou z pohádek o tom, jak Česko brzy zůstane bez vody....

Míra klientelismu v Rakousku mě šokovala, řekl v Rozstřelu Radim Jančura

Majitel RegioJetu Radim Jančura v diskusním pořadu Rozstřel. (11. září 2019)

Budoucnost svého byznysu vidí dopravce RegioJet spíše ve vlacích než v autobusech. Ve středečním Rozstřelu to řekl...

Další z rubriky

EET bude povinná i pro řemeslníky, Piráti a ODS se obrátí na ústavní soud

Premiér Andrej Babiš (vlevo) a ministryně financí Alena Schillerová (vpravo) v...

Elektronická evidence tržeb bude nově povinná i pro řemeslníky, lékaře či advokáty. Rozšíření EET schválili poslanci...

EET děsí řemeslníky. Někteří raději zváží penzi nebo systém obejdou

Pokladní systém Dotykačka.

Třetí a čtvrtou vlnu elektronické evidence tržeb, která odstartuje na jaře 2020, zatím podnikatelé vyhlížejí s největší...

Jablek se urodí skoro o třetinu méně, sadaře čeká jedna z nejhorších sklizní

Jablka z Polska s nadlimitním obsahem pesticidů skončila v síti inspektorů...

Letošní úroda jablek v sadech českých pěstitelů by podle posledního odhadu k 1. září měla meziročně klesnout o 30...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz