„Budu chtít tento míč vykopnout, a začít se o tom bavit,“ řekl v úterý exkluzivně v pořadu na na iDnes.cz.
Mnoho zvláště malých zemědělců pak podle něj produkuje potraviny prakticky v biokvalitě, přesto jsou prodávané jako konvenční. Jde hlavně o problém integrované produkce ovoce, jako jsou jablka, kde je snaha o minimalizaci chemických postřiků. Už v minulosti ale o tomto tématu hovořilo, například u hovězího masa. Jak dříve uvedl bývalý ředitel odboru environmentálního a ekologického zemědělství ministerstva zemědělství Jan Gallas, až polovina českých chovů je v režimu bio. Jatka ale nejsou na bio kvalitu certifikovaná, nálepku bio tak maso v obchodě mít nesmí.
Podle vládou schváleného plánu by měla do roku 2027 stoupnout spotřeba biopotravin v ČR na čtyři procenta celkové spotřeby nápojů a potravin. Podle posledního plánu se mělo tří procent dosáhnout již v roce 2016, což se však nepodařilo. Následně se mělo uvedené hodnoty podle plánu dosáhnout do roku 2020. Podle posledních údajů však činila spotřeba biopotravin 1,6 procenta celkové spotřeby potravin a nápojů.
Dalším aktuálním tématem zemědělství by podle Nekuly mělo být zrušení danění přijatých dotací. Po schválení státního rozpočtu by pak podle něj nastala větší podpora pro chovatele prasat, které poslední roky trápí nízké výkupní ceny.
Ministr v Rozstřelu také zmínil, že zhruba 240 zemědělských podniků nedodrželo novou povinnost, podle které mohly pěstovat jednu plodinu maximálně na 30 hektarech půdy. Tuto povinnost zavedlo předchozí vedení ministerstva pod Miroslavem Tomanem. Podle Nekuly jde o velký počet provinilých podniků, stát to bude dále řešit.
V minulosti podle Nekuly docházelo k tomu, že například tři různí majitelé pěstovali jednu plodinu vedle sebe na ploše 150 hektarů, dohromady tak šlo o 450hektarová pole, což mělo velký vliv snižování biodiverzity.
Zemědělci zůstávají v protestní pohotovosti, na platbách se s Fialou nedohodli |
Současná vláda chce povinnost zpřísnit v oblastech s vysokou ohrožeností erozí, od příštího roku by v nich měla být jedna plodina maximálně na 10 hektarech. Proti tomu se již dříve ozval Zemědělský svaz ČR, který se kvůli častějším přejezdům zemědělské techniky obává většího utužování půdy.
„Dotační kyvadlo se v minulosti vychýlilo na stranu velkých podniků a nyní je potřeba ho ho srovnat do rovnovážné polohy,“ byla slova nového lidoveckého ministra zemědělství Zdeňka Nekuly, jimiž už při příchodu do úřadu naštval řadu farmářů nejenom z Agrární komory ČR.
Komora už kvůli změnám dotací, které ministerstvo poslalo na schválení Evropské komisi, uspořádala demonstraci a spanilé jízdy zemědělské techniky.
K usmíření zemědělců zatím nepomohlo ani setkání s premiérem Petrem Fialou, které se uskutečnilo v minulém týdnu. Nadále tak trvá protestní pohotovost, komora se obává úbytku zemědělské produkce. Podle průzkumu komory skoro 60 procent z více než 230 zemědělských podniků podniků zemědělců na začátku února na uvedlo, že plánuje omezit kvůli změnám v dotacích zemědělskou produkci, necelých 40 procent pak napsalo, že se pokusí stávající provoz s minimalizací nákladů zachovat, dvě procenta dotázaných se naopak chystají svoje aktivity rozšířit. Největší obavy pak mají chovatelé prasat, dojného a masného skotu, ale také pěstitelé brambor, cukrové řepy nebo chmele.
Peněžité podpory klesnou podle šetření komory 89,5 procentům zemědělských podniků, a to o pět až 80 procent.
