Ale i kdyby je zamítly, lhůta pro zaplacení daní se tím automaticky prodlužuje.
"Když lidé žádají o týden dva, tak rovnou vyhovíme," říká ředitel finančního úřadu v Hradci Králové Jan Vorlíček. Podle jeho zkušeností se však tato možnost využívá minimálně. Každý chce spíše mít zaplacení daní z krku.
Většina lidí platbu nicméně každý rok nechává na poslední chvíli. "Dosud bylo podáno přes polovinu předpokládaného množství daňových přiznání k dani z příjmů fyzických osob," řekla ČTK mluvčí finančního ředitelství v Praze Miroslava Bardonková.
Václav Bonek z českobudějovického finančního ředitelství připomíná, že částečně je to dáno i nelogickou úpravou zdravotního pojištění. "Přehled o příjmech a výdajích musí poplatník zdravotní pojišťovně předložit a také zaplatit do osmi dnů po dni skutečného podání daňového přiznání," říká Bonek.
To vede k tomu, že je daňové přiznání podáváno co nejpozději, aby si lidé oddálili i zaplacení zdravotního pojištění. A také k tomu, že chodí osobně, protože pro pojišťovnu potřebují od úřadu papírové potvrzení. Největší nápor proto berní úředníci očekávají v těchto dnech po prodlouženém velikonočním víkendu. Někde kvůli tomu i prodlužují otevírací dobu.
Kvůli složitosti daňových formulářů využívá však stále větší množství převážně podnikatelů služeb daňových poradců. Když doručí na finanční úřad do konce března plnou moc, mají na úhradu daně čas až do konce června. Na poradce si však musí připlatit minimálně několik tisíc korun.
Vyhnout se pochodu na úřad lze pomocí internetu, ale většinou ne úplně. Lidé musí na úřad i pro pořízení elektronického podpisu za zhruba 700 korun, který je k podání přes internet nutný. A elektronicky nelze podávat nejrůznější přílohy k daňovému přiznání, což se týká i zaměstnanců odpočítávajících si z daní úroky z hypoték. "Podání přes internet je využíváno minimálně," potvrzuje Vorlíček.
