Ta až dosud návrh české vlády na státní pomoc třinecké firmě odmítala s tím, že již loni s Českem uzavřela kapitolu pomoci hutnictví a další státní peníze již nesmějí do ocelářství proudit.
Původně Urban letos na jaře navrhoval, aby stát zaplatil za třineckou skupinu její miliardovou emisi obligací a stejně velké dluhy u bank. To by však musely schválit členské země Evropské unie. To bylo i podle českých vyjednavačů málo reálné.
V minulých dnech proto Urbanův tým vymyslel nový plán, a chce státní podporu Třinci dokonce zvýšit na 2,3 miliardy. Stát má Třineckým železárnám zaplatit část jejich výdajů do ekologie, výzkumu, rekvalifikace zaměstnanců a vytváření nových pracovních míst. Dohromady jde o 1,06 miliardy korun.
Dalších 376 milionů korun má stát zaplatit Třinci za jeho podporu pro rozvoj regionu. Poslední porcí peněz, kterou by podle návrhu MPO měla ocelárna získat, je 840 milionů korun za údajné nadhodnocení privatizační ceny firmy v roce 1996.
Třinečtí železáři si totiž nechali udělat audit od společnosti Ernst& Young, podle kterého stát o tuto částku nadhodnotil aktiva společnosti, a tím i privatizační cenu. Podobné výhrady měla řada českých prodaných firem, ale vláda jejich snahu o vrácení peněz nikdy nevyslyšela.
Materiál, který má MF DNES k dispozici, v úterý ministerstvo průmyslu poslalo do připomínkového řízení. Ministerstvo tvrdí, že tuto formu pomoci nebude muset schvalovat bruselská administrativa, ale jen český antimonopolní úřad.
"Existuje možnost řešení z titulu již vynaložených prostředků tam, kde je veřejná podpora v souladu s pravidly EU. Jde o oblasti, kde komisi postačuje oznámení," píše se v ministerském materiálu. Těmito oblastmi jsou zejména ekologie a zaměstnanecká politika a výzkum.
Zástupce Evropské komise však tvrdí, že i kdyby transakci schválila vláda, český antimonopolní úřad bude muset projekt v Bruselu konzultovat.
Právo vyjádřit se k němu budou mít všichni zástupci členských zemí v unijní radě a na jejich stanovisko bude muset antimonopolní úřad brát zřetel. Komise by projekt schvalovala až tehdy, pokud by s ním česká vláda přišla po vstupu země do EU.
"V radě sedí zástupci států, které si dávají velký pozor, zda se některý z jejich konkurentů nepokouší propašovat státní pomoc pod jinými záminkami. Unie v tom má značné zkušenosti," sdělil zdroj z bruselské administrativy.
Mluvčí komisaře pro volnou soutěž Tilman Lüder oficiálně uvedl: "Unie zkoumá i různé ekologické a sociální kompenzace, které poskytují její členské státy svým podnikům. U ekologie jsou zvláštní předpisy pro přijatelnou formu ekologických náhrad a totéž platí v sociální oblasti."
Ministr průmyslu Milan Urban obhajuje pomoc Třineckým železárnám tím, že jde o jediný velký hutní podnik, který v rámci restrukturalizace nedostal státní peníze.
Problém je v tom, že Třinečtí jsou ryze soukromá společnost, zatímco Nové huti i Vítkovicím stát dával miliardy v době, kdy v nich byl největším akcionářem a obě firmy směřovaly k privatizaci. K současným problémům nejvíce přispěl minulý vládní kabinet. Ten totiž miliardy do Nové huti slíbil dodat velmi nešťastnou formou.
Stát bez výběrového řízení rozhodl o prodeji Nové huti nizozemské firmě LNM a poté jí přislíbil finanční pomoc požadovanou novým majitelem. Třinec a jeho akcionář - americká firma CMC - přitom žádali, aby je vláda přizvala do soutěže, v níž podá na koupi Nové huti vlastní nabídku.
