Nyní však ministerstvo životního prostředí se Státním fondem životního prostředí (SFŽP) mění podmínky programu Zelená úsporám ze zcela opačného důvodu - kvůli slabému zájmu.
Nemáte pocit, že start Zelené úsporám byl zbytečně uspěchaný kvůli volbám?
Myslím, že start byl načasován hlavně tak, aby mohli lidé stihnout ještě tuto stavební sezonu. Často se to přiřazuje k politické situaci, mohlo to vyhlášení urychlit. Ale cílem byla hlavně stavební sezona bez ohledu na politickou situaci. Případné urychlení bylo nanejvýš otázkou několika týdnů.
Hned po startu se objevila velmi silná kritika, že program je špatně nastaven. Kdy jste začali jednat o změně podmínek?
Bylo to dané hlavně reakcí veřejnosti, především jednotlivých občanů, kteří chtěli dotací využít. Politicky podbarvené ataky jsem tolik neřešil.
Čtěte: Zelené dotace i pro paneláky |
Máte i v okruhu svých známých lidi, kteří na dotaci chtěli dosáhnout, ale podmínky pro ně byly přísné?
Ano, několik takových případů znám. Hodně mi říkali: víš, teď je krize a jsou velké náklady a je to dost složitý, tak počkáme. Vnímám, že krize to silně ovlivnila. Kdyby byli lidé v situaci loňského roku, bylo by to mnohem snazší.
Platí ještě stále odhad, že na program dosáhne 250 tisíc domácností?
Myslím, že ten počet víceméně zůstane stejný. Hlavní je, jak se teď bude vyvíjet počet žádostí. A ten roste stále i při současném nastavení exponenciálně. Každý měsíc přibývá žádostí a na konci roku bychom jich měli i při původním nastavení alespoň pět až sedm tisíc.
Na reklamu na Zelenou úsporám dal SFŽP miliony korun, nebyly to vyhozené peníze, když se podmínky zásadně změnily?
Ne, to si nemyslím. Hlavní bylo dostat program do povědomí a teď o něm už slyšel každý a to má svůj efekt.
Hodně lidí žilo v domnění, že budete peníze za zateplení vyplácet zpětně...
To určitě nebudeme. Je to jako kdyby se zavedlo školné a pak by se jeho doplacení požadovalo i po absolventech. Ale nepřímo se jim to i tak vyplatí, protože jim předchozí úspory mohou ulehčit dosažení hodnot pro celkové zateplení, kde jsme dotaci navýšili.
Jak velký byl tlak z průmyslu na změnu?
Dostával jsem dopisy a četl jsem reakce v novinách, a i když ne všechny byly přátelské, snažil jsem se to vnímat pozitivně. Také jsem se snažil vyjít tomu vstříc, i proto jsem Cech zateplovačů vzal na tiskovou konferenci.
Je toto již poslední změna?
Já do programu už nehodlám vstupovat, ale přijde jiná vláda a ta to může chtít. Já to v plánu nemám už proto, že podle smlouvy jsme prakticky zcela vyčerpali možnosti změn.
Nebude po zmírnění podmínek najednou málo peněz?
To uvidíme, ale je to lepší situace, než kdyby byl přebytek a peníze jsme museli vracet. Vždy je možnost podmínky upravit a zpřísnit. Budeme reagovat na vývoj programu.
Jak se tvářili Japonci na to, že program, který platí, měníte?
Většinu změn jsme udělali v rámci toho, co jsme s nimi nemuseli projednávat. Myslím, že se trošku vytratilo to, jak skvěle je s nimi vyjednaná smlouva: kredity jsme prodali za nejlepší cenu a nemáme tam žádné další podmínky, například nákup jejich technologií.
A mluvili tedy do nějaké podmínky?
Nemůžu říkat detaily, ale doporučili například začlenit podporu tepelných čerpadel i pro bytové domy. Ty tam původně nebyly. S tím jsme souhlasili.
Novinkou je zapojení panelových domů, jak daleko jsou jednání s ministerstvem pro místní rozvoj, které zatím opravy paneláků platí?
Ta dohoda je hotová, jen dolaďujeme detaily. My budeme platit zateplení domů, které splní podmínky programu Panel, tedy budou si muset změnit i například vnitřní rozvody. Polepit si rozpadající dům nejmodernějším zateplením není úplně logické.
Kdo s tou iniciativou přišel? Váš předchůdce Martin Bursík dotace pro panelové domy odmítal.
Já. Stačilo se podívat na čísla, Státní fond rozvoje bydlení má mnohem méně peněz k dispozici, než my. Hodně lidí bydlících v panelových domech si stěžovalo, že na dotace nedosáhne.
