Ministerstvo sociálních věcí vymýšlí, jak lidem, kteří do systému odvádějí více peněz, zajistit vyšší důchody. Ilustrační foto

Ministerstvo sociálních věcí vymýšlí, jak lidem, kteří do systému odvádějí více peněz, zajistit vyšší důchody. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Ministerstvo už má plán, jak bohatším lidem zvýšit důchody

  • 720
Úředníci ministerstva práce a sociálních věcí vymýšlejí způsob, jak splnit rozhodnutí Ústavního soudu: dát bohatším vyšší penze a zároveň nezruinovat státní rozpočet. Pravděpodobnou cestou bude snížení stropu, po jehož překročení se už ze mzdy neodvádějí odvody na pojistné.

Stropy na sociální pojištění by mohly klesnout na trojnásobek průměrné mzdy a lidé, kteří odvádějí vysoké pojistné, by se už příští rok mohli dočkat vyššího důchodu než dnes. Naopak lidé, již odváděli nízké pojistné, zřejmě budou muset od příštího roku počítat s nižším důchodem než doposud. Změna se má týkat jen těch, kteří odejdou do penze po 30. září 2011.

Pro MF DNES to uvedl vrchní ředitel ministerstva práce Jiří Král. Jeho odbor sociálního pojištění aktuálně připravuje řešení, jak naplnit nález Ústavního soudu k důchodům. Podle něj jsou vůči vysokopříjmovým poplatníkům nefér.

„Důchody mají podle soudu více odpovídat zaplacenému pojistnému. Hrajeme si se způsobem výpočtu důchodu a přemýšlíme o variantě postupného náběhu, aby nedošlo k nominálnímu snížení důchodů nízkopříjmovým pojištěncům ze dne na den,“ říká.

Zatím se tedy nedá říci, o kolik by nárok na důchod byl nižší nebo vyšší než dnes. Ministerstvo musí nastavit tzv. redukční hranice pro výpočet důchodu tak, aby naplnilo rozhodnutí soudu a zároveň nemuselo hledat peníze na důchody jinde v rozpočtu. Jen letos se na penzích vyplatí 340 miliard korun.

Snížení stropu pojistného na trojnásobek průměrné mzdy by se pozitivně dotklo zhruba 110 tisíc zaměstnanců s příjmem nad sedmdesát tisíc korun. Státu by na pojistném odváděli méně než dnes a měli by i nižší nárok na důchod. Stihnout by se to dalo v roce 2012.

Již příští rok se přitom strop pojistného má vrátit ze současného šestinásobku na čtyřnásobek průměrné mzdy, protože zvýšené stropy platily v rámci tzv. protideficitního vládního balíčku jen dočasně. Skutečně mohou stropy klesnout ještě níže? „Někam tam to směřuje,“ potvrdil ministr financí Eduard Janota.

Chybět bude šest miliard

Jak by řešil výpadek peněz z rozpočtu, podle odhadů MPSV zhruba šest miliard korun, zatím nechce říci. „Je otázka, jestli se pak narovná ta daň nad stropem (= zavedení druhé sazby daně pro vysokopříjmové, pozn. red.), „ dodal.

Ústavní soud v dubnu rozhodl ve prospěch žaloby Karla Sochora (62), bývalého krajského soudce, který napadl výši svého důchodu. Ačkoliv platil pojistné z hrubého platu 69 tisíc (dnes takový zaměstnanec spolu se zaměstnavatelem odvádí státu na důchody přes 19 tisíc měsíčně), jeho důchod činí jen 12 tisíc korun. To je v poměru k jeho průměrné mzdě pouhých 19 procent.

Republikový průměr je přitom 44 procent. Soud mu dal za pravdu a s platností od října 2011 zrušil část zákona o důchodovém pojištění, která nepoměr umožňuje. Sochor sám se vyššího důchodu nedočká, zpětně se důchody měnit nebudou.

Podle expertního odhadu Jiřího Krále by člověk s podobnými příjmy jako Sochor mohl v budoucnu brát penzi ve výši 25 procent své původní mzdy. „Bude ale záležet, jak se nastaví redukční hranice,“ konstatoval Král. Vysokopříjmoví poplatníci tak i nadále budou solidární s ostatními, jen o něco méně. Se systémem, kdy důchody jsou přímo úměrné výši odvodů jako v Rakousku či Německu, však počítat nemohou.

„Náhradový poměr se musí stanovit podle toho, do jaké míry jsou příjmy důchodců závislé na státu, a podle poměru pracujících a důchodců. Čím horší poměr, tím nižší míra náhrady,“ vysvětlil ekonom a člen komise pro důchodovou reformu Pavel Kohout. Komise zřejmě navrhne vládě, aby část pojistného šla lidem na individuální účty do penzijních fondů.