"S obnovením hospodářského růstu se dá počítat až v samém závěru roku," prohlásil vedoucí oddělení makroekonomických analýz ministerstva financí Zdeněk Veselý. Případný obrat k lepšímu přitom podle něho bude souviset hlavně s tím, že pro meziroční srovnání poslouží slabá čísla z konce roku loňského: "Ve čtvrtém čtvrtletí roku 1998 byl hrubý domácí produkt podle našich odhadů o čtyři procenta nižší než ve stejném období roku 1997." Kromě nižšího výkonu ekonomiky resort financí očekává také vyšší nezaměstnanost a pomalejší inflaci, než bylo uváděno v jeho minulých prognózách.
Tato kompletní revize přichází necelé dva týdny poté, co parlament schválil státní rozpočet.
Ten však vychází z původních odhadů. "Poslanci odhlasovali něco, co už nyní podle samotného ministerstva neplatí," říká ekonom Patria Finance Ondřej Schneider, podle něhož se tak nepodaří rozpočtový schodek vměstnat do plánovaných 31 miliard. "V rozpočtu bude navíc chybět kolem deseti miliard," míní Schneider. Podobný názor má i Martin Čihák z Komerční banky: "Předchozí prognózy byly značně vychýlené s cílem opticky nadhodnotit rozpočtové příjmy. K posunu k realitě ministerstvo přistoupilo pozdě." S tím ministerstvo nesouhlasí.
"Nová čísla mohou fiskální stabilitu leda posílit, v žádném případě ohrozit," uvedl ministr financí Ivo Svoboda. Totéž tvrdí i Veselý, podle něhož se jednotlivé změny v celkové bilanci vzájemně vyruší.
Na straně výdajů stát uspoří hlavně díky pomalejšímu růstu cen, který zřejmě přinese opoždění ve valorizaci důchodů. K té musí stát podle zákona přikročit pokaždé, když cenová hladina od posledního zvýšení penzí naroste o pět procent. To se mělo podle původních odhadů stát v březnu nebo v dubnu, ale pokud inflace bude skutečně tak mírná, jak ministerstvo odhaduje, pak se termín valorizace posune na květen až červen. Naposledy se penze zvyšovaly loni v červnu a od té doby cenová hladina stoupla teprve o 1,2 procenta.
Proti této úspoře naopak hraje útlum rozpočtových příjmů vyplývající z nižší úrovně cen, a tedy i nižšího výběru daní, například daně z přidané hodnoty.
Stejně negativní dopad má i špatný vývoj ekonomiky.
I letos ekonomiku potáhne dolů podle ministerstva hlavně neochota lidí utrácet - budou se dál řídit heslem méně nakupovat a více spořit na horší časy. "Reálné mzdy v roce 1999 na rozdíl od loňska porostou, a sice v průměru o 4,2 procenta. Lidé ale budou mít tendenci uspořit z svého příjmu ještě větší část než dosud, takže oživení poptávky nebude tak výrazné," odhaduje Veselý. Z každé vydělané stokoruny bude letos směřovat do úspor zhruba čtrnáct korun, zbytek se utratí
- středa 27. ledna 1999
