„V případě snížení spotřební daně o dvě koruny na litr by příjmy státního rozpočtu byly o 13 miliard korun nižší, při poklesu o tři koruny na litr by výpadek dosáhl až dvaceti miliard,“ řekl Sobotka.
Rovněž případný efekt by byl podle Sobotky velmi sporný. „Nevydělali by na něm spotřebitelé, ale řetězec výroba-distribuce-prodej,“ dodal ministr.
Podle ODS ale vláda nastavila daň zbytečně vysoko a měla by ji nyní snížit. Ministr ale zopakoval, že stát na zvýšení cen benzinu nevydělává.
Spotřební daň je totiž pevná a s rostoucí cenou se podíl daně na litru pohonných hmot snižuje. V případě, že litr benzinu stojí 25 korun na litr, stát získá 63 procent z celkové ceny. V případě, že se cena zvýší až na 35 korun na litr, podíl daně klesne na 49,8 procenta.
Státu mírně stoupnou jen příjmy z DPH. Při předpokladu růstu konečné ceny o deset procent (například z 30 Kč za litr na 33 Kč/litr) a neměnné spotřebě lze počítat s výnosem DPH vyšším zhruba o půl miliardy korun.
Podle Sobotky se ale dražší pohonné hmoty odrazí i v nižším výběru některých jiných daní. „Například podnikatelský sektor si vyšší výdaje na pohonné hmoty zahrne do nákladů. O to se pak sníží příjmy státu,“ uvedl ministr.
O cenách pohonných hmot chce Sobotka jednat i na víkendové schůzce ministrů financí Evropské unie. „Naším cílem je vyvolat větší tlak EU na OPEC. Tak, aby došlo ke zvýšení těžby,“ uvedl a dodal, že tlak by měl být permanentní, což by údajně vedlo ke zklidnění situace na trhu.
Sobotka také očekává zklidnění situace v horizontu několika týdnů - poté, co začnou fungovat americké rafinerie, které poničil hurikán Katrina. „Riziko růstu cen benzinu na 35 korun za litr by mělo být utlumeno uklidněním situace v USA. Vyšší ceny pohonných hmot by tak neměly ovlivnit očekávanou inflaci pro příští rok,“ řekl ministr.
