Mění se daně, mění se dávkyPři dnešním průměrném důchodu 8700 korun by tak stouply zhruba o 340 korun.
Proč vláda nechce dopady vyšší spotřební daně kompenzovat i dalším skupinám? Valná většina zaměstnanců podle Nečase dostatečně ušetří na nižší dani z příjmu.
Vláda si nemůže dovolit žádné velké zvyšování důchodů kvůli hrozícímu více než stomiliardovému schodku rozpočtu. Výplata penzí dnes už polyká skoro třetinu všech příjmů státu a suma se každý rok zvyšuje o deset až dvacet miliard.
Valorizace minimálně o 3,9 procenta je podle dnešních odhadů jen o malinko vyšší, zhruba o padesát korun na měsíc, než nařizuje zákon.
Podle Nečase by navrhované zvýšení mělo penzistům více než pokrýt vyšší výdaje na jídlo či léky kvůli vyšší dani z přidané hodnoty. Ta má stoupnout z pěti na devět procent.
Zatímco zaměstnanci se vyrovnají s růstem cen vyšší výplatou, protože budou platit nižší daň z příjmu, mimo zůstávají ti, kdo nevydělávají: důchodci, nezaměstnaní, svobodné matky s dětmi, studenti.
Další skupiny lidí, kteří nepracují a jejichž příjmy nestoupnou vlivem nižší daně, vláda nehodlá nijak zvlášť uplácet.
Dokonce bude škrtat v sociálních dávkách. Zatím chce zrušit tři – pastelkovné, většinu pohřebného a dvousetkorunový příspěvek pro zdravotně potřebné.
Nejvíce chce příští rok ušetřit na rodičovském příspěvku odstupňovaném podle počtu let, kdy budou rodiče s dětmi doma.
