Podíl „naštvaných” se nicméně za poslední rok a půl značně snížil. Těsně po vypuknutí intervencí na konci roku 2013 uvádělo ve stejném průzkumu 57 procent podnikatelů, že jim krok uškodí.
Od začátku intervencí stoupá mezi malými a středními podnikateli podíl těch, kteří tvrdí, že na ně nebudou mít žádný vliv. Zatímco na konci předloňského roku to bylo 31 procent, po zkušenostech s nynějším kurzovým režimem to říká 45 procent firem. Nejčastěji tvrdí, že kurz koruny nijak s jejich podnikáním nesouvisí či že mají náklady i výnosy v jedné měně.
Koruna útočila na 27 korun za euro, ČNB poprvé po roce a půl zasáhla |
U firem, které jsou v kontaktu se zahraničím, je situace odlišná. „Ukončení intervencí bychom jako cestovka uvítali. Když jsme to počítali, tak ročně jsme ztratili kvůli kurzu kolem čtyřiceti až padesáti milionů korun,” říká šéf cestovní kanceláře Exim Tours Ferid Nasr.
Ze slabšího kurzu profitují spíše velcí exportéři, pomáhá jim snadněji se prosadit mezi zahraniční konkurencí. Na jejich ziscích se to ale projevilo až se zpožděním.
ČNB zahájila intervence proti posilování koruny v listopadu 2013. Hlavním důvodem byla obava z deflace, tedy poklesu cen. Bankovní rada nedávno závazek bránit přílišnému posílení kurzu koruny pod úroveň 27 korun za euro potvrdila. Chce ho držet nejméně do druhé poloviny příštího roku.
Česká ekonomika ale v poslední době zažívá solidní růst, a domácí měna tak přirozeně směřuje k prolomení této úrovně. ČNB kvůli těmto tlakům musela před více než týdnem poprvé po roce a půl intervenovat na měnovém trhu, aby posílení koruny zabránila.
