Nejlépe ze všech českých firem dokázal odhadnout vkus českých domácností, pro které staví v okolí Prahy nové kolonie unifikovaných domků.
Prodal jich už přes 2500, loni zvedl tržby na dvě miliardy korun. Za vydělané peníze začíná se svými bytovými projekty útočit také na střed města a začíná šlapat na paty velkým mezinárodním stavitelům.
Za svůj podnikatelský úspěch však Kunovský platí tím, že architekti a urbanisté hledí na jeho domky s úsměvem, případně s opovržením. Mají prý pochybnou estetickou hodnotu, jsou příliš nahuštěné a tvoří nepěkná novodobá sídliště.
To ví i Kunovský, ale všechny kritiky odráží prostým argumentem - lidé to tak chtějí.
"Vím, že nejsme oblíbení, ale to je arogance, která přehlíží klienta. Naším cílem není vyhrávat v architektonických soutěžích. Musíme to prostě připravit tak, aby to lidé byli schopni zaplatit," říká mladý podnikatel.
Cambridge, nanuky, Eskymáci...
U domů začala i jeho kariéra. Ve dvaceti coby student práv přemluvil rodiče, aby prodali dům, a odjel studovat do anglické Cambridge. Peníze na studia vydělával mimo jiné také v americké Philadelphii jako prodavač nanuků.
"Odevzdal jsem pas, převzal nanuky a vyrazil do ulic. Chvíli trvalo, než jsem si našel svou trasu, kde mě děti znaly, a já nanuky prodal dřív, než se roztekly," vzpomíná Kunovský.
Část vydělaných dolarů pak utratil za staré auto, se kterým jako dobrodruh bez pojistky vyrazil až k Severnímu ledovému oceánu.
"Byla to šílená léta. Takové blázniviny je třeba udělat v mládí, pak už na to člověk nemá odvahu," říká po letech podnikatel.
Domky pro masy
Když se Kunovský vrátil z cest, nejprve přemýšlel o kariéře diplomata nebo právníka v některé z mezinárodních sítí, ale pak mu opět zkřížily cestu nemovitosti rodičů.
V restituci jeho rodina získala starou, zdevastovanou pekárnu a při jejích opravách Kunovský našel svou příležitost.
"Trh s realitami a všechno kolem něj mi tou dobou připadalo dost neprofesionální a nevyzrálé. Zdálo se mi, že tu je obrovské pole působnosti," říká k počátkům svého podnikání, které dnes vynáší miliony.
V nápadu stavět rodinné domky pro masy se utvrdil poté, co v zemi zkrachovalo několik firem včetně známého H-Systému. Velcí investoři dávali od rodinných domků ruce pryč, a tak se zrodil hlavní nápad, jak vydělat.
Městečko Central Group
"Dnes už tam uvidíte jen tu krásu," říká napůl ironicky místostarosta Uhříněvsi Martin Langmajer, kterému pět minut od radnice vyrostlo jedno ze satelitních městeček Central Group.
Mezi starou a novou zástavbou je ostrý řez, názvy ulic jsou více než symbolické. Vesnická ulice V Kuťatech se lomí do nové Merkurovy, za níž jako by se roztáhla opona moderního světa.
Dům za cenu bytu - tak zní heslo, na kterém Kunovský postavil filozofii své firmy. Zákazník si může vybrat mezi osmi základními typy domů a čím blíž standardu se drží, tím je cena nižší.
Projekt už je hotov, materiály se kupují ve velkém a všechno funguje prakticky jako velkovýrobna. Ve velkém se kupují i pozemky, na kterých jsou domky nahuštěny tak, aby na cenu mohlo dosáhnout co nejvíc lidí.
Všechno je nové, byť poněkud přidušené. Rodiny nicméně bydlí ve svém a s cenou se mohou dostat i pod tři miliony korun. To je rozhodující, byť pro architekty a urbanisty těžko pochopitelné.
Architekti: Češi ztratili vkus
"Moc lidí zatím vkus nemá, za totality si ho těžko mohli vypěstovat. A tak tíhnou k přebujelým formám a křiklavým barvám, což je reakce na šedivé období předtím," míní Zdeněk Lukeš, děkan katedry architektury v Liberci.
Urbanista Luděk Sýkora má pro změnu výhrady k tomu, že některé kolonie vyrůstají zcela stranou dopravních cest, škol i obchodů a obyvatelé se odsuzují k závislosti na autu.
"Ženy v domácnosti jsou tam často odříznuté od města, hromadnou dopravou se tam nedostanete a to se nezmění," dodává sociolog Jiří Musil. Hlas zákazníka je však rozhodující.
"Ať mi architekt postaví za tři miliony hezčí barák a já si ho koupím," říká ekonom Ondřej Schneider, který se s Kunovským zná již ze studií v Anglii a kupuje od něj už druhý dům.
Jde se do města
Urbanisté se shodují, že výhrady proti nové zástavbě náležejí místním úřadům: nechť si občané sami určí, co chtějí mít v sousedství.
"Central Group se mnohdy nechová zodpovědně z hlediska rozvoje města, ale jde o to, jestli se firma má chovat zodpovědně, nebo zda je to spíš věcí veřejné správy," míní urbanista Sýkora.
V Uhříněvsi chce Central Group svou lokalitu rozšířit, ale místostarosta Langmajer má v souvislosti s reformou veřejné správy větší pravomoci a říká, že to nepůjde.
"Když jsem to nedávno viděl z výšky, zjistil jsem, že jsme udělali chybu. Jsme tak lukrativní lokalita, že něco takového už nedovolíme," tvrdí Langmajer.
V jeho očích má navíc Central Group škraloup kvůli sporům kolem kanalizace v nedalekých Pitkovicích. Firma loni začala vybírat na své domky zálohy ještě dříve, než bylo rozhodnuto o stavbě kanalizace.
Aféra se vyhrotila, když se lidé nastěhovali a odpad se svážel do jímek. Kanalizace se dokončuje až nyní. Kunovský ví, že prosadit se v okolí měst bude stále těžší, a tak do budoucna vsadil na novou kartu.
Zisk, který loni činil 160 milionů, vrací zpátky do firmy a chystá invazi do vnitřní Prahy. Už nyní má v nabídce dva tisíce bytů, expanduje v Bratislavě a poohlíží se po krajských městech.
"Teď se rozděluje trh a my chceme být jedničkou i na trhu s byty," říká Kunovský.
