Takhle vypadá země, která se málem stala hrdým členem eurozóny.
Centrum Vilniusu vypadá dobře, za rohem jsou však domy, z nichž pořád ještě nepřestala opadávat omítka jako za sovětských časů. Teprve čekají na opravu. Už měla být hrazena v eurech. Ale platit se bude nadále v místních litech.
Nedávné rozhodnutí Evropské komise, jež ukázalo stopku ambiciózním Litevcům, znamenalo pro zemi studenou sprchu i úlevu zároveň.
"Litva si prožila hotovou kocovinu," říká český diplomat v Litvě Ivo Petřík. Pak se na vteřinu zamyslí a dodá: "Vlastně jak která Litva. Politici jsou zklamáni. Ale lidé si oddechli, protože se báli zvýšení cen."
Pro litevské elity bylo dosažení eura především politickou záležitostí. Litva stále bojuje s tím, že je postsovětskou zemí. Vše, co ji posunuje do Evropy, je pro ni důležité. Je to první země, která se vymkla ze SSSR a vyhlásila samostatnost, jako vůbec první země – už jako člen Evropské unie – také schválila unijní ústavu.
Euro mělo tohle všechno završit. A rovněž ukázat, jak silné drápy má baltský tygr: Litva má nejrychleji rostoucí ekonomiku v Unii a je na tom nejlíp ze zemí bývalého SSSR.
Lidé mají jiné představy. "Jsou rádi, že euro nebude," říká Petřík. Jeho slova dokresluje názor mladé Litevky, jež řekla: "Naši politici by kvůli euru prodali i vlastní mámu."
Euroráj se nekonal
Teď utrpěli havárii, přestože byli připraveni dobře. Euro Litvě uteklo jen o jedinou desetinku, o kterou její míra inflace překročila stanovenou hranici. Tu představuje výkon tří nejlepších členů EU navýšený o 1,5 procenta. Inflační kritérium je terčem kritiky už delší dobu, a právě to vedlo k podezření shrnutému do lítostivého sloganu, že euro asi není pro chudé.
"Možná jsme byli příliš naivní," napsal místní deník Respublika. "Měli jsme představu, že Unie je ráj, a když tam vstoupíme, všechno se bude řešit samo."
U země známé svými tvrdými a úspěšnými obchodníky naivita překvapuje. Země expanduje a ekonomové nechtějí budovat průmysl – chtějí založit prosperitu Litvy na službách a obchodu.
Politici teď musí obracet. Dříve mluvili o přednostech eura, teď našli i odvrácenou stránku jeho překotného zavedení. Vidí staženou závoru jako jasné varování pro všechny reformní země, že při jejich hodnocení pro vstup do Unie hrála roli politická kritéria, u nichž šlo přimhouřit oko, ale teď už to nelze, protože pravidla pro zavedení eura byla zavedena i pro ochranu uchazečů.
Není to ostatně poprvé, co Litva na euro narazila. Když Unie odsouhlasila, že první pád jednotného čísla společné měny zní všude "euro", žádali Litevci o výjimku, protože v litevštině se euro řekne "euras" a litevské "euro" znamená druhý pád.
Neuspěli, euras si budou moci říkat jen mezi sebou. "Přitom je jasné, že mnoho vět by ztratilo smysl," říká litevská bohemistka Ariadna Skoryteová.
