"Pokud někdo porušuje pravidla hry, pak je na místě se bránit a klidně takového hříšníka zveřejnit. Musí to být ale samozřejmě podloženo fakty," říká Rastislav Zachar, šéf firmy Business Success pořádající semináře o etice v podnikání.
Například Česká pojišťovna za první pololetí odhalila téměř 680 pojistných podvodů, což je jen o třicet méně než za celý loňský rok. "Nejvíce se snažili podvádět lidé z Prahy a Karlovarského kraje, nejméně na Zlínsku a na Vysočině. Drtivá většina případů se týkala podvodů spojených s pojištěním aut, odpovědnostními pojistkami a pojištěním domů," říká její mluvčí Václav Bálek.
Získat peníze fingováním škod se snažili ve větší míře také klienti Kooperativy, která za prvních šest měsíců odhalila podvody za 50 milionů korun, což bylo o dvě třetiny více peněz než loni. Podle pojišťovny je to vidět hlavně u firemních klientů, kteří se tak snaží bojovat s dopady krize – nejčastěji zapalují auta či nepoužívané firemní budovy.
ČSOB Pojišťovna dokonce zaznamenala od loňského podzimu asi deset případů sebepoškozování, tedy takového jednání, které na těle člověka zanechá trvalé následky. Do té doby se takové případy objevovaly naprosto výjimečně – jednou za několik let.
"Jeden klient si vzal lať a udělal si otevřenou zlomeninu. Druhý si usekl dva prsty sekerou a tvrdil, že o ně přišel při sekání trávy," popisuje Tomáš Hejda z pojišťovny ČSOB.
Inspektoři podle něj přišli na podvody tak, že zjistili, že si tito lidé krátce před nehodou uzavřeli pojistky hned u několika pojišťoven na celkem vysoké částky. Pod tíhou důkazů se nakonec přiznali, že to udělali sami, protože se ocitli ve velmi těžké finanční situaci.
Pokud detektivové na takového člověka přijdou, nemusí to odnést jen svým zdravím, hrozí mu totiž i vězení. "Lidé se dopouštějí trestného činu a my takové případy předáváme policii," říká Hejda. Trestní zákoník přitom stanovuje, že za velké pojistné podvody může člověk skončit ve vězení až na dvanáct let.
Ostatní pojišťovny růst trvalých úmyslných zranění nepozorují, ale zaznamenávají vyšší snahy lidí "naroubovat" plánovanou operaci například kolena či ramene jako akutní úraz.
Podle Evy Svobodové z pojišťovny Uniqa tak chtějí získat peníze za dny pobytu v nemocnici, který jim pojišťovny u akutních případů proplácejí. "Denní dávky v řádu desetikorun či stokorun berou jako dobré přilepšení za to, že si platí pojištění. Je to ale podvod, protože plánovaná operace není nahodilou událostí," vysvětluje.
