Energetický regulační úřad totiž zpřesnil své propočty, jak zasáhne příští rok do cen raketově rostoucí příspěvek na obnovitelné zdroje, tažený hlavně boomem solárních elektráren. A místo doposud předpokládaných zhruba 400 korun v každé spotřebované megawatthodině došel k odhadu téměř 600 korun.
To by v celkové ceně znamenalo oproti letošnímu roku zdražení proudu zhruba o 10 procent. "Vycházíme z čísel, která máme v současné době k dispozici plus z dopočtu příspěvku ještě za rok 2009," řekl MF DNES místopředseda Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Blahoslav Němeček.
Podle něj příspěvek kromě obyvatelstva dopadne hlavně na velké firmy. "Pro ně to bude příští rok po ceně samotné silové elektřiny druhý největší poplatek. Bude už větší než ostatní regulované služby," dodal Němeček.
Definitivní konečná cena pro domácnosti se ještě může do konce roku měnit. Na burze totiž letos samotná cena elektřiny klesla a největší dodavatel v zemi, firma ČEZ, nakoupila pro příští rok proud zatím o pět procent levněji. To by v konečné ceně znamenalo pokles asi o 2,5 procenta, který by však byl pochopitelně zcela vymazán růstem "zeleného" příspěvku.
Sociální demokraté jsou nicméně přesvědčeni, že za drahý "zelený" proud může právě regulační úřad. "Je to dílem nefunkčnosti ERÚ," řekl stínový ministr průmyslu a místopředseda ČSSD Milan Urban.
ERÚ pochybení odmítá
Úřad podle něj zaspal se snižováním povinné výkupní ceny sluneční elektřiny a zdražování konečných cen je toho důsledkem. ČSSD chce proto v případě svého vítězství ve volbách zřídit nový Regulační a cenový úřad, který by převzal nynější kompetence ERÚ a byl by více pod dozorem vlády.
ERÚ ale své pochybení ohledně stanovení cen solární elektřiny v minulých letech odmítá. "Stanovit nově cenu alternativních energií nám nařídil v roce 2006 nový zákon. Jsem přesvědčen, že tehdy byla stanovena správně," upozornil nedávno předseda ERÚ Josef Fiřt.
Právě mezi roky 2005 a 2006 došlo k největšímu nárůstu výkupní ceny solárního proudu. Z šesti korun na 12,50 za kilowatthodinu, a to na základě vzorce zakotveného v zákoně, který počítal s patnáctiletou návratností investic.
"V dalších letech došlo k prudkému poklesu cen technologií solárních elektráren a tudíž i zkrácení doby návratnosti investic, ale zákon nám neumožňoval na to cenově dostatečně reagovat," dodal Fiřt.
Investoři tak ucítili obrovskou šanci jistého výdělku. Jestliže v roce 2007 byly projekty fotovoltaik o celkovém výkonu zhruba 10 megawattů, pak v roce 2008 a 2009 došlo k raketovému růstu. Nyní se počítá s výkonem přes dva tisíce megawattů (současný výkon Temelína), žádostí ale bylo celkem podáno na šest až osm tisíc megawattů.
Úřad už v roce 2008 požádal parlament, aby se zákon upravil a aby bylo možné snižovat meziročně stanovenou cenu o více než povolených pět procent. To ale poslanci nepodpořili. Další návrhy novely šly do sněmovny v průběhu roku 2009, poslanci ale nakonec zákon změnili až letos na jaře.
Mezitím došlo k obrovskému boomu staveb i projektů slunečních zdrojů a letos poprvé skokově zdražil příspěvek na zelenou elektřinu, který platí každý spotřebitel v konečné ceně elektřiny. Loni zaplatila průměrná domácnost na obnovitelné zdroje 52 korun za spotřebovanou megawatthodinu, letos je to již 168 korun a příští rok se čeká zmíněný trojnásobný růst
