SPECIÁL:
Hurikán ve faktech a obrazech
FOTOGALERIE ZDE
INFOGRAFIKA:
■ Zrádné hráze kolem New Orleans
■ Jak vzniká hurikán
■ Cesta hurikánu Katrina
Jejich čísla jsou ještě velmi hrubá, neboť mnohá místa Mexického zálivu jsou ještě nepřístupná. Už nyní se však ukazuje, že Katrina se stane nejničivějším hurikánem americké historie a překoná dosavadní rekord, který držela tropická bouře Andrew z roku 1992.
"Andrew postihl jen jih Floridy a jinak neměl na ekonomiku země tak velký dopad," řekl agentuře AP John Silvia, šéfekonom společnosti Wachovia Corp. "Ale tohle je něco jiného. Katrina bude mít mnohem významnější dopady." Světové pojišťovny hned po neštěstí začaly zveřejňovat své odhady škod, jež Katrina napáchala.
Největší světová zajišťovna (pojišťovna pojišťoven) Munich Re již v úterý odhadla pojistné škody na 15 až 20 miliard dolarů. To však ještě nebyly známy všechny informace vypovídající o rozsahu katastrofy.
Nejničivější bouře všech dob
Celkové škody hurikánu Katrina by americkou ekonomiku mohly přijít na 100 miliard dolarů, odhaduje společnost Risk Management Solutions.
Tím by Katrina dvojnásobně převýšila škody způsobené dosud nejničivější bouří Andrew, které dosáhly 43,6 miliardy. "Stavební standardy na pobřeží Mexického zálivu nejsou tak vysoké jako v jiných oblastech s častým výskytem hurikánů. Očekáváme, že se to projeví na větší míře škod způsobených větrem," uvedl pro zpravodajství CNNMoney viceprezident společnosti Air Worldwide Jayanta Guin.
Nejvíce v současnosti trpí energetický průmysl. V okolí Mexického zálivu se těží asi čtvrtina americké produkce ropy a plynu. Podle ministerstva pro správu přírodních zdrojů byla následkem řádění hurikánu Katrina pozastavena v této oblasti těžba 95 procent ropy a 80 procent zemního plynu.
To vzbuzuje obavy mezi mnoha analytiky, kteří nyní odhadují, že dosavadní prudký růst cen benzinu v USA bude pokračovat. Podle Motorclubu AAA stojí galon (3,8 litru) benzinu průměrně 2,62 dolaru, zatímco před rokem to bylo jen 1,86 dolaru. Odborníci varují, že průměrná cena benzinu brzy překoná tři dolary a možná se přehoupne i přes čtyři dolary za galon.
Kromě rostoucích cen benzinu může začít Američany trápit i jeho nedostatek. Místní úřady ve čtvrtek večer oznámily, že některé rafinerie na jižním pobřeží USA zůstanou mimo provoz i několik měsíců. Prezident George Bush proto uvolnil část strategických rezerv a také vyzval Saúdskou Arábii a další ropné producenty ke zvýšení dodávek. Zároveň doporučil Američanům, aby šetřili s benzinem.
S nabídkou pomoci v pátek přispěchaly i státy Evropské unie a nabídly Spojeným státům část svých strategických rezerv, aby rozsah škod pro americkou ekonomiku, na níž je závislá právě i Evropa, byl co nejnižší. Bush jejich nabídku přijal.
Katrina zkomplikovala provoz v přístavech na jižním pobřeží. V regionu je přitom pět z dvanácti největších přístavů v USA z hlediska objemu vyváženého zboží. Problémy bude mít Amerika zejména s vývozem obilí, neboť vyváží čtvrtinu své obilné produkce a 60 procent z tohoto vývozu odplouvá právě z těchto přístavů. Objevily se dokonce hlasy, že tyto komplikace by se mohly odrazit na zvýšení cen obilovin na světových trzích.
Dalším rizikem pro americkou ekonomiku je pokles cestovního ruchu v postižených oblastech. Jen v New Orleansu turisté loni utratili pět miliard dolarů. Teď však město na čas zcela vypadne z nabídek světových cestovek. Ztráty utrpí i letecké společnosti, které na delší dobu přeruší všechny lety do regionu.
Ze stejných důvodů utrpí miliardové ztráty i hazardní průmysl, který není zlatým dolem jen pro Las Vegas, ale také stát Mississippi, kde kasina fungují na velkých říčních parnících.
Záběr ztrát v americké ekonomice však může být kvůli Katrině mnohem širší. Na hospodářský růst, který v posledním čtvrtletí dosáhl úrovně 3,3 procenta, hurikán sice podle analytiků zřejmě příliš velký vliv mít nebude.
Panují však obavy, že další šok po splasknutí internetové akciové bubliny, po teroristických útocích na New York, bankrotech leteckých společností a zdražující ropě by mohl negativně ovlivnit motor americké ekonomiky – ochotu lidí utrácet. Spotřeba přitom vytváří tři čtvrtiny výkonu americké ekonomiky.
