Ekonomika v krajích neroste tak rychle, aby české a moravské regiony do data vstupu cílovou hladinu překročily, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. Peníze ze společných evropských fondů by měly pomoci rozdíly mezi Prahou a zbytkem republiky vymazat. Budou směřovat převážně na výstavbu lepších silnic, dálnic, železnic, posílení školství či vědy a výzkumu v dané oblasti.
| Rubrika Evropská unie |
| Rubrika Euro |
K životní úrovni v západní Evropě má nejdál Olomoucký kraj - jeho ekonomika dosahuje pouze sedmačtyřiceti procent evropského průměru. Jak bude konkrétně pomoc unie vypadat však ještě příliš jasné není.
Vstupem nových členů totiž přijdou o dotace chudším regionům země jako Španělsko či Portugalsko, a to jim vadí. Vyjednávání o tom, kolik a podle jakých kritérií se budou peníze v budoucnu přidělovat, proto ještě nějakou dobu potrvají.
Mezi Prahou a kraji je propast
České republice chybí ještě do Evropské unie dlouhá cesta, ale Praha jako by už členem klubu vyspělých zemí byla. Alespoň podle životní úrovně, jaké dosahuje v porovnání s Evropskou unií.
Hrubý domácí produkt na hlavu v hlavním městě je dnes o více než dvacet procent vyšší, než je průměr Evropské unie. Ostatní regiony jsou na tom podstatně hůře a dosahují zhruba padesáti až šedesáti procent výkonu evropské patnáctky.
Měření, nakolik jsou oblasti Česka vzdáleny od průměrné životní úrovně v Evropě, nejsou samoúčelná. Od jejich výsledků se totiž bude po vstupu do unie odvíjet pomoc, která bude z evropských fondů do české ekonomiky přitékat.
Nárok na peníze ze společné kasy Evropy totiž zatím mají jen regiony, jejichž hrubý domácí produkt na hlavu nedosahuje tří čtvrtin průměru Evropské unie. V Česku je nad touto úrovní jen Praha a tak tomu bude i po vstupu.
Naopak nejvíce je od západní Evropy vzdálen Olomoucký kraj, který dosahuje 47 procent tamní životní úrovně. V konečném hodnocení mu však částečně jeho pozici vylepší Zlínsko. Pro účely přidělování pomoci se totiž podle pravidel unie většina krajů sdruží po dvou či třech do větších celků. Jejich postavení to však příliš nezmění.
K čemu jsou vlastně peníze pro chudší regiony určeny? Cílem je odstranit největší rozdíly mezi kraji. Peníze proto budou směřovat hlavně na zlepšení dopravní infrastruktury, možnosti vzdělání, pomoc malým a středním podnikům. Tím by se měly regiony stát přitažlivější pro zahraniční investory, kteří přinesou i větší nabídku pracovních příležitostí, vyšší mzdy, a tedy lepší životní úroveň.
Dnes je rozdílný zájem investorů o různé části republiky dobře viditelný. "Například záleží na dopravní dostupnosti. Regiony, které chtějí přilákat investory, musí mít dálniční síť," říká Josef Lébl, poradce šéfa CzechInvestu, agentury, která zahraniční investory do Česka láká. Roli podle něho hraje i dostupnost kvalifikované pracovní síly.
V České republice již teď běží několik projektů, kdy se v praxi testuje, jak budou prostředky z evropských fondů do krajské pokladny proudit. Nebude totiž stačit pouze to, že kraj je chudý a má na peníze nárok. Bude muset nalézt i další finance, a to částečně ze státního rozpočtu a částečně z domácích zdrojů.
Nicméně kolem konkrétních obrysů pomoci zůstává ještě spousta otazníků. Pro Evropskou unii je totiž regionální politika velmi ožehavým tématem. "Vstupem nových členů se sníží průměrný výkon Evropské unie a státy relativně chudé se stanou relativně bohaté a přestanou mít nárok na pomoc ze společných fondů," říká Michal Pluta z odboru Evropské integrace na ministerstvu pro místní rozvoj.
A to je jádro pudla, neboť Španělsko či Řecko, které jsou dnes největším příjemcem společných prostředků, samozřejmě nechtějí kvůli České republice nebo Polsku o nynější zdroje přijít. "Zatím tedy není jisté, co bude kritériem pro pomoc ze strukturálních fondů, a dosud používané 75procentní měřítko se může změnit," říká Pluta.
