„ČNB sděluje, že je aktivní na devizovém trhu a provádí operace, aby tlumila nadměrné výkyvy kurzu a oslabování koruny. Tato aktivita ČNB je nezbytná pro plnění jejích zákonných cílů,“ uvedla banka na svém webu.
Koruna totiž od začátku války na Ukrajině výrazně ztrácí a už dávno smazala veškeré zisky, které nabrala po zvyšování úrokových sazeb. Její oslabování dál nahrává inflaci, s níž se ČNB snaží bojovat. Mimo jiné tím, že zesiluje růst cen ropy a následně pohonných hmot u čerpacích stanic.
Jen pro srovnání, 23. února, den před vpádem ruských vojsk na Ukrajinu, uzavírala koruna obchodování v kurzu 24,58 k euru a 21,74 k dolaru. Ve čtvrtek 3. března se euro prodávalo za 25,81 a dolar 23,37 koruny.
První reakce trhu se dostavila vzápětí. „ Česká koruna k euru po oznámení intradenně posiluje, kurz je silnější o 0,8 procenta na 25,530 za euro,“ uvedla na svém webu Patria.cz
„ČNB má v mezinárodním srovnání vysoké devizové rezervy, jejichž využití ve výjimečné situaci, v jaké se momentálně nacházíme, je plně opodstatněné,“ dodala centrální banka ve svém prohlášení.
Tím v podstatě vyslyšela volání ekonomů, kteří k zásahu vyzývali už dříve. „ČNB disponuje devizovými rezervami v nesmyslně vysoké výši 156 miliard eur, respektive téměř dvou třetin HDP. Rezervy přitom byly z drtivé části akumulovány při boji s deflací, kdy centrální banka tiskla nekryté koruny, aby oslabila vlastní měnu. Palebná síle ČNB je obrovská – jen se nebát ji použít,“ konstatovali v rozboru zveřejněném krátce před rozhodnutím centrální banky ekonomové Patria Finance Jan Bureš a Petr Dufek.
