Liberalizace poštovních služeb v Česku jde do finále a konkurence si brousí zuby na zajímavé zisky. Řeč je o trhu listovních zásilek do 50 gramů pro firemní klientelu. Nejvýznamnější jsou banky, pojišťovny, mobilní operátoři, státní správa a mnoho dalších, kteří stále i v době elektronické komunikace posílají výpisy z účtů, faktury nebo složenky. Na zhruba 600 milionů dopisů ročně má monopol Česká pošta, od ledna by měly ale bariéry padnout a trh se otevře.
Českem létají dopisy za miliardy
Zhruba tři procenta tvoří soukromá korespondence, po té ale nikdo neštěkne. Představuje zhruba 230 milionů korun z celkového obratu 4 až 5 miliard korun v listovních zásilkách. "Podle mého názoru je to pro soukromého alternativního operátora nereálné," říká Martin Kučera, člen představenstva České distribuční. Tento alternativní poštovní operátor má naopak ambici ukousnout si podíl v řádově stovek milionů korun z trhu firemních listovních zásilek.
Ceny poštovních služebRegulátorem cen základních poštovních služeb od ledna nebude ministerstvo financí jako nyní, ale Český telekomunikační úřad. Česká pošta úřadu mj. navrhne ceny listovních zásilek, a ČTÚ posoudí, zda odpovídají základnímu poslání - tedy aby byly dostupné všem, a to i cenou. Případný rozdíl (tzv. čisté náklady) by hradili všichni na trhu poštovních služeb včetně České pošty. |
Soukromé dopisy by byly dávivým soustem i pro největšího rivala pošty MediaServis, který má devět tisíc zaměstnanců. "Máme zájem jen o korporátní trh," odmítl možnost vstupu na trh soukromé korespondence jednatel Michal Koliandr. Je to logické, budování tisíce poboček po celé zemi by bylo nesmírně drahé. MediaServis chce na korporátním trhu získat 15 až 20 procent, to by znamenalo obrat až jednu miliardu korun ročně.
Alternativní poštovní operátoři se ale zároveň obávají, že pokud Česká pošta přijde o větší část klientely, budou jí muset hradit ztráty. Tuto možnost otevírá poštovní novela, která zamířila do Senátu. "Novela je velmi špatně napsaná. Pokud alternativní operátoři vezmou České poště 5 až 15 procent tržního podílu, bavíme se o desítkách, možná stovkách milionů korun, které by konkurenti museli doplácet do kompenzačního fondu," tvrdí Kučera z České distribuční.
Česká pošta totiž musí do roku 2017 poskytovat takzvanou univerzální nebo základní službu. Bude muset zajišťovat balík služeb na celém území za "nákladově orientované ceny" s přiměřeným ziskem. Univerzální službou jsou zásilky do 2 kg, balíky do 10 kg, doporučené a cenné zásilky a složenky. Už nyní je ale zajišťování těchto služeb v místech, kde žije málo lidí, prodělečné a Česká pošta ztráty kryje monopolem listovních zásilek do 50 gramů. Ten však od ledna padne a výnos z listovních zásilek se České poště zřejmě sníží. Poště by to mohlo vygenerovat ztráty, na kterých se podle poštovní novely budou muset podílet všichni provozovatelé poštovních služeb, včetně pošty samotné.
Konkurenti pošty: Musíme dodávat i na Ještěd
Pro Českou poštu jsou výdělečná především čtyři města: Praha, Brno, Plzeň a Ostrava. Bojí se proto, že tam o svůj trh přijde a naopak varuje, že na dalších místech bude roznášení zásilek váznout. "Jsme přesvědčeni o tom, že konkurence po otevření trhu zacílí především na silně zisková místa. S velkou pravděpodobností nikdo nebude doručovat na Horskou Kvildu nebo na Sněžku," obává se mluvčí České pošty Ivo Mravinac.
Sekera za stovky milionůNáklady České pošty za základní (univerzální službu) se odhadují na 1,8 miliardy korun ročně. Poštovní a balíkové firmy se bojí, že z této sumy by poště musely desítky až stovky milionů Kč hradit ze svého. Často se mluví o ztrátě, zákon ale pracuje s pojmem "čisté náklady". Rozdíl je zásadní, upozorňují kritici zákona. Ztráta vyplývá z účetnictví a je snadno ověřitelná, ale čisté náklady jsou náklady, které by poště nevznikly, pokud by základní služby neposkytovala. "Pošta tak teoreticky může prohlásit, že její libovolná venkovská pobočka je součástí základních služeb a veškeré její náklady tak požaduje uhradit – přitom se na této pobočce budou poskytovat i komerční služby, jako například Poštovní spořitelna, sázenky a podobně," vysvětlil Kučera z České distribuční. |
Konkurenti pošty se ale brání, že už dnes doručují i na prodělečná místa. "Doručujeme třeba na Ještěd. Doručujeme celoplošně a víme, že je to možné za přijatelné náklady a cenu. Je to otázka přístupu k hospodaření," namítá Michal Koliandr z MediaServisu. Teorii o vyzobávání ziskových rozinek razí například ČSSD, která chce, aby alternativní poštovní operátoři České poště hradili větší podíl případných ztrát.
I balíkové firmy jako je Geis, PPL nebo DPD ale oponují, že není možné si příliš vybírat. "Balíkáři jezdí dnes a denně všude. Třeba do hor kvůli jednomu, dvěma balíkům. Není to ekonomické, ale nemůžeme to odmítnout. Nemůžeme zákazníkovi, který přes nás posílá svoje zásilky pro firemní i soukromé příjemce, říct, že Prahu a Ostravu si vezmeme, ale do vesnice mu to nepovezeme," říká jednatel logistické skupiny Geis Daniel Knaisl.
Dopisy spíše nezlevní, myslí si ministerstvo
Trh s balíkovou přepravou je už dvacet let liberalizovaný. Od ledna by se ale měly balíky do 10 kg nově řadit do kategorie poštovních služeb a na "balíkáře" by se tím sneslo riziko, že budou muset také platit do kompenzačního fondu, ze kterého by se měly krýt České poště ztráty. Přepravci balíků s tím nesouhlasí a varují před nutným zdražováním.
"Prakticky všechny balíkové firmy by musely zdražit," předjímá situaci Knaisl. Důvodem jsou podle něj i nové náklady na oddělení účetnictví a změnu softwaru. Balík do 10 kg by se měl nově vykazovat a účtovat jako poštovní balík, nad tuto hmotnost už jako "komerční" balík. Každý zákazník by tak musel mít dvě různé smlouvy – do 10 kg poštovní smlouvu, nad 10 kg např. zasílatelskou smlouvu. "To by přineslo zmatek i zákazníkům," říká jednatel firmy Geis.
"My jako balíkáři v listovních službách, které jsou základem tzv. univerzální služby, podnikat neumíme a nebudeme, tak proč bychom měli hradit případnou ztrátu České pošty z této činnosti?" kroutí hlavou nad novelou Knaisl. "Je to stejné jakoby měl soukromý autobusový dopravce hradit ztrátu Českých drah," dodává.
Ministerstvo průmyslu a obchodu, které je jejím předkladatelem, ale namítá, že kompenzační fond je nutné vnímat pouze jako pojistku. "Je třeba opakovaně zdůraznit, že se nepředpokládá vznik čistých nákladů. V zemích, které již svůj poštovní trh plně liberalizovaly, zatím nikde tento kompenzační fond nebyl aktivován," nesouhlasí a argumenty mluvčí resortu Tomáš Paták.
Ministerstvo nepředpokládá, že by liberalizace poštovních služeb znamenala jejich zlevnění. "Spíše lze předpokládat, že by ceny mohly stagnovat, nebo růst méně, než kdyby zde konkurence nebyla," dodal mluvčí.
