Zhruba taková částka, odpovídající v přepočtu přibližně 41 miliardám korun, by totiž na Česko připadla, pokud by - samozřejmě ryze hypoteticky - rozšířilo okruh států eurozóny třeba k 1. lednu 2010.
Řecko získalo příslib úvěru od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu ve výši 110 miliard eur. Přičemž státy používající společnou měnu dají dohromady 80 miliard, zbytek připadne na MMF.
Pro výši podílu, kterou se jednotlivé země eurozóny budou na pomoci Řecku podílet, je rozhodující míra účasti na kapitálu Evropské centrální banky. Ta se stanovuje podle počtu obyvatel jednotlivých zemí a jejich ekonomické výkonnosti měřené hrubým domácím produktem. (infografiku Sme.sk najdete zde)
Pokud by se Česko v minulosti stalo 17. členem eurozóny, připadl by na něj teď přibližně dvouprocentní podíl na 80miliardové pomoci. To je pro srovnání dvojnásobek toho, co musí v současnosti poskytnout Slovensko (o pomoci Slovenska čtěte zde).
To by znamenalo jednorázovou zátěž pro státní finance. Na druhou stranu pomoc Řecku není nevratná dotace, ale půjčka úročená pěti procenty ročně. Pokud se tedy Řecko zotaví, měly by peníze do pokladen evropských zemí postupně přitékat zpátky.
