Studie, kterou pro Světovou banku zpracovali ekonomové Jan Hanousek z institutu CERGE Univerzity Karlovy a Filip Palda z univerzity v kanadském Quebeku, varuje: šedá ekonomika je na vzestupu.
Většina z těch, kdo si načerno přivydělávají, navíc od státu dostává sociální dávky nebo podporu v nezaměstnanosti. Ministr práce Zdeněk Škromach je přesvědčen, že to je pro pětinu lidí důvod, proč se uchylovat do této šedé zóny. Na ně pak stát doplácí hned dvakrát: rozpočet ochudí tím, že nezaplatí daně, a navíc ještě zneužijí sociálních dávek.
Lidé tuší, že takové počínání je nezákonné, ale současně vědí, že téměř jistě nebudou odhaleni. Podle zjištění odborníků většina z nich nepociťuje takové počínání jako nemorální. Mají totiž pocit, že jim stát za jejich vysoké daně neodvádí to, co by měl. Tak mu to alespoň takto vracejí.
"Lidé se vyhýbají daním hlavně proto, že jsou nespokojeni se službami, které jim stát za jejich peníze nabízí," říká Jan Hanousek z CERGE. Země, kde jsou vysoké daně, ale stát za ně nabídne odpovídající služby, nemají s šedou ekonomikou velké problémy.
Odborníci odhadují, že šedá ekonomika, která se neobjevuje v žádných statistikách, může dosahovat až čtvrtiny výkonu domácího hospodářství. Pokud se tyto odhady shodují se skutečností, pak státní rozpočet jen za poslední rok přišel až o 138 miliard korun.
Každý čtvrtý Čech si vydělává prací načerno
Češi si našli cestu, jak neplatit státu daně. Za to, že pracují načerno a ještě si od státu berou sociální dávky se navíc vůbec nestydí, považují to za naprosto normální chování.
Ve studii, kterou pro Světovou banku zpracovali Jan Hanousek z CERGE-EI Univerzity Karlovy a Filip Palda z university v kanadském Quebecku, přiznává třetina lidí, že si přímo oni nebo někdo z jejich známých přivydělává načerno.
K úniku do ilegálních vod nepřivádí lidi jen to, že se jim nelíbí, jak málo za své daně od státu dostanou zpět. Významnou roli hraje i samotný daňový systém.
Problém je v tom, že každý zaměstnanec sice platí sociální a zdravotní pojištění, daň z příjmu ale státu neodvádí dvě třetiny lidí, kteří mají podprůměrný plat. "To je jeden z problémů českých daní, že nejsou rozloženy na celou společnost," říká ekonom Jan Hanousek. V sociálních státech, o nichž často mluví premiér Špidla, tedy ve Švédsku nebo Francii, platí daně každý.
"Příliš velké problémy s prací načerno nemají země, kde jsou vysoké daně, ale zároveň široká nabídka kvalitních služeb od státu. A pak ani ty, kde jsou daně naopak nízké a stát tím pádem nabízí mnohem méně služeb," říká Filip Palda.
K ilegální práci svádí i velmi složitý systém českých daní. Čím je v zákonech více výjimek, poznámek a doplňků, tím snadněji se v něm lidem kličkuje. Čím je daňové přiznání a zákony jednodušší, tím je ilegální přivýdělek snadněji odhalitelný.
Češi rok od roku ztrácejí zábrany pracovat načerno. Vidí, že to prochází jejich sousedům a známým, nikdo je nekontroluje a nic vážného jim nehrozí. Navíc nemají pocit, že by daňový únik nějak snižoval jejich osobní a společenskou prestiž.
I kvůli desítkám tisíc lidí, jenž si vydělávají v šedé ekonomice, má dnes Česko velmi vysokou nezaměstnanost - 9,1 procenta. Při současném vzestupu hospodářství převyšujícím tři procenta za rok, jsou řady lidí bez práce neúměrně široké.
"Osobně vidím největší problém v tom, že lidé berou sociální dávky a k tomu si načerno přivydělávají," přiznává ministr práce Zdeněk Škromach. Ten se proto chystá pohodlné zneužívání sociální sítě zatrhnout. "Důležité je, aby se lidem, kteří berou sociální dávky, ztížil přistup k černému zaměstnání.
Mám představu o kursech, kam by nezaměstnaní povinně museli docházet, třeba na dvě, tři hodiny denně. Už tím jim hodně rozbijete jejich režim ilegálního zaměstnání. Další možností je účast nezaměstnaných na veřejně prospěšných pracích," říká Škromach.
Těmito názory se liší od svého předchůdce a současného premiéra Vladimíra Špidly, který odmítal připustit, že lidé sociální dávky zneužívají. To, o čem nyní hovoří Škromach, před lety úspěšně nastartoval ve Velké Británii premiér Tony Blair.
Nezaměstnané přinutil chodit na školení nebo veřejně prospěšné práce. Sebrat podporu a zůstat doma či v klidu odkráčet na melouch je v Británii velmi složité.
"Aktivní práce s těmi, kdo žijí na dávkách je jedna z cest jak stínovou ekonomiku omezit. Když lidé vědí, že nemají šanci a čas si k dávkám přivydělat, donutí je to hledat si práci," říká Filip Palda.
