V Británii i v Německu jich chybí několik tisíc. Velká poptávka je rovněž po zubařích a specializovaných zdravotních sestrách.
"Odcházejí samozřejmě za penězi a novými zkušenostmi. Někteří se hledí dostat na místa s dobrou úrovní přístrojů, jiní jsou ochotni jít i profesně níž," říká Jana Horáčková z agentury Optima Recruitment Europe.
Zatímco v Česku si lékař po škole vydělá necelých deset tisíc korun, v cizině je to až osminásobek.
Zájem je i o absolventy technických směrů. "Vloni jsme hledali asi dvacet vodohospodářů do Anglie," říká zástupce jedné personální agentury.
"Našli jsme je a dokázali vyřídit i pracovní povolení. Když je v tom veřejný zájem, všechno jde."
Podobně v posledních třech letech odešlo několik desítek ostravských horníků do Španělska. I ti zlomili přísné pracovní regule a na tamním trhu s dvacetiprocentní nezaměstnaností si našli místo. Místo nich nastoupili Poláci a Ukrajinci.
 |
EVROPA A PENÍZE Co se stane s cenami po vstupu do EU? Čtěte ve zvláštní příloze |
Žádanou profesí jsou už několik let počítačoví odborníci. "Původně jsme jeli na projekt do Francie na dva měsíce. Byl z toho rok a půl," popisuje Radim, jeden ze slovenských programátorů velké francouzské firmy, která využila toho, že má pobočky ve více zemích.
Když jí ve výzkumu chyběli lidé, nabrala absolventy v Bratislavě a povolala je do Paříže. Jak Francie, tak Německo nebo Irsko těmto odborníkům vystavují bez problémů pracovní povolení. Roční kvóty k tomu stanovené se ani nenaplní.
Vedle platů je důležité i to, že doma by se nedostali k novým technologiím tak blízko jako v západní Evropě. Tam jsou však odchody expertů také častým jevem, míří totiž do Spojených států.
"Výzkum, na kterém pracuji, se nikde v Evropě nenajde, ani v Irsku," říká Francouz Florent, který vystudoval v USA a žije v Atlantě. Dokončuje doktorandské studium a už se i oženil s Američankou. Asi tam zůstane a Evropa bude hledat dál.
