"Nová vláda může návrh státního rozpočtu na rok 2010 dle představ Fischerovy vlády odmítnout a v rámci zákonných lhůt přepracovat. Pokud to nestihne, tak logicky nastoupí varianta rozpočtového provizoria," uvedl Janota.
Rozpočtové provizorium znamená, že vláda by se musela řídit návrhem státního rozpočtu na rok 2009. Ten má ale kvůli hospodářské krizi zcela nereálný schodek 38,1 miliardy korun a Janota už avizoval, že jeho skutečná výše se bude pohybovat kolem 150 miliard.
on-line rozhovorOdpovědi čtěte zde. Ministr Janota se omlouvá všem čtenářům iDNES.cz, ale z časových důvodů nemohl zodpovědět všechny dotazy. |
"V žádném případě bych tento postup nedoporučoval, neboť provizorium obecně znamená určitý negativní signál pro investory, pro případné zájemce o naše dluhopisy a ve svém důsledku poškozuje Českou republiku, a to nejen finančně, ale i politicky," řekl Janota.
Rozpočet, který vládě na podzim předloží, podle něj bude reagovat na hospodářskou krizi. To znamená, že bude počítat s nižšími daňovými příjmy a bude pokrývat jen ty výdaje, které nelze řešit jiným způsobem. "Že to nebude jednoduché, to ukazují už dnešní diskuse kolem rozpočtu na úrovni expertů i samotné vlády," říká ministr.
Jednoho ze čtenářů zajímalo, zda by k vylepšení státního rozpočtu nepřispělo zvýšení daní. "Jednostranná řešení nepovažuji v dané chvíli za rozumná, nicméně dovedu si představit legislativní zásahy na obou stranách rozpočtové bilance, to znamená na straně příjmů i na straně výdajů. Jiný způsob by byl patrně politicky neschůdný," odpověděl Janota.
Obrovské výdaje neutáhneme
Podle ministra přestává být možné utáhnout v době krize obrovské výdaje, které stát musí rozdělovat. Je to poprvé, co vážně hrozí, že bez legislativních změn Česko své fungování neutáhne.
"Mandatorní výdaje se stávají neufinancovatelnými. V době finanční krize jsou nad možnostmi této ekonomiky," varoval ministr. Podle něj bude muset příští vláda zřejmě sáhnout ke změně některých zákonů a snížit tak některé výdaje státního rozpočtu. Příkladem jsou přídavky na děti, rodičovský příspěvek či stavební spoření.
"Teoretickou možností je snížení výdajů státní správy, pokud by nestačilo zmrazení platů. Zatím jsou to ale spekulace,“ řekl Janota. Důchodů ani dalších valorizovaných dávek se však škrtání netýká.
Na rodičovském příspěvku stát loni vyplatil 28 miliard korun, přídavky na dítě vyšly státní pokladnu na šest miliard. Parlament přitom nedávno schválil protikrizový balíček navržený sociální demokracií, podle kterého se od července přídavky zvyšují o padesátikorunu měsíčně na dítě a rozšiřuje se okruh dětí, které je dostanou.
