Pro manažery i majitele firem je to často noční můra. Roky jejich firma funguje bez toho, že by měli zaměstnanci potřebu sdružovat se v odborech. A najednou jim přistane na stůl oznámení o založení odborové organizace.
Podle odborářů se chování českých manažerů vůči nim za poslední roky změnilo k lepšímu, ale stále používají řadu různých fint, jak jejich vliv omezit nebo zcela zarazit. "Stále narážíme na zastrašování lidí, kteří chtějí do odborů vstoupit," říká Milan Šubrt z Asociace samostatných odborů.
Především na lidi s nižším vzděláním často argumenty šéfů podle Šubrta zabírají. "Říkají třeba, že kdo vstoupí do odborů, toho vyhodí. Nebo že kvůli odborářům přestěhují továrnu do Rumunska. Na spoustu lidí to funguje a skutečně se zaleknou, i když nás sami předtím kvůli problémům vyhledali," dodal Šubrt. Právo sdružovat se v odborech přitom zaručuje lidem Ústava České republiky.
Firmy tlumí požadavky loajální podnikovou radou
Existují i sofistikovanější verze, jak firmy chtějí s odbory zatočit. Například založit si podnikovou radu, která má jen právo na informace a projednání, nemůže řešit se zaměstnavatelem mzdy nebo se zaměstnavatelem uzavírat kolektivní smlouvy.
Oproti odborům je však jeden zásadní rozdíl: skládá ji samo vedení. "Jde jen o formalitu, zvolí tam pochopitelně nejloajálnější zaměstnance. Takže o mzdách se nejedná, to jen členové rady odkývají, co vedení potřebuje, a pak to oznámí zaměstnancům," ilustruje Šubrt. Podniková rada nemá ani tolik možností, co ve firmě může ovlivnit. Například nemůže kontrolovat bezpečnost práce nebo řešit stížnosti zaměstnanců.
Jednou z oblíbených fint manažerů je také hra o čas. Vznik odborů vezmou sice na vědomí, ale pak jednání o kolektivní smlouvě všemožně protahují, ruší se a posouvají termíny. Podle zákona přitom musí reagovat do 60 dnů od návrhu kolektivní smlouvy. Podle zkušeností odborářů zabírá například u zahraničních firem, když se po marném jednání o kolektivní smlouvě obrátí přímo na majitele firmy nebo zahraniční vedení.
Funkce v odborech, výtah do vedení firmy
Dobře firmám fungují i nabídky funkcí odborářům ve vedení. Manažerská funkce často bývá podmíněna neoficiální žádostí o vystoupení z odborů. Firmy se tak často řídí pravidlem, že nejlepší způsob, jak umlčet nepřítele, je udělat z něj přítele. Bývalí odboráři tak často končí i na pozicích ve vedení firmy, či alespoň jako poradci členů managementu. Velmi často jsou v dozorčích radách.
Někdy nabídnou firmy odborovým předákům přímo peníze. "Setkal jsem se s takovou nabídkou několikrát, jednou to bylo i v řádu milionů, když jsme poukazovali na zneužívání agenturních zaměstnanců," dodal Šubrt.
Hodí se i večírky, příspěvky na činnost
Během vyjednávání firmy často odbory chlácholí všemožnými benefity. Pro odbory bývají lákavé především různé akce, večírky, zájezdy, které sice platí zaměstnavatel z různých zaměstnaneckých fondů, organizaci však často zajišťují právě odbory.
"Pro odbory je to důležité, protože tak mohou lidem ukázat, že se o ně starají. Je to pro ně dobré PR, které jim přiláká nové členy," říká odborový předák z velké státní společnosti, který si však nepřál být jmenován.
Obecně firmy často odborům přispívají na jejich provoz. To může být také efektivním nástrojem, jak s odbory manipulovat. Firma sice ze zákona musí odborům poskytnout podmínky pro provoz, ale o jakou úroveň zázemí půjde, je na dohodě obou stran. K dalším praktikám pak také patří, že firma slíbí odborovým šéfům třeba levnější odprodej firemního majetku, nejčastěji služebních vozů.
